Mýtus: Lüscherův barvový test je vhodný pro výběr zaměstnanců a kariérní poradenství

23. března 2014

V knize Koubka (2013, s.43) Psychologie v řízení lidských zdrojů se uvádí: „Lüscherův test má dobré využití v personalistice, protože postihuje vícero složek osobnosti. (…) Zkoumá preferovaný způsob chování. (…) Zároveň zjišťuje kvalitu interakce vyšetřované osoby a, což je pro oblast práce významné, jeho výkonovou schopnost a pracovní potenciál.”

Lüscherův barevný test (LBT) s proklamovanými ambicemi vypovídat o člověku mnoho informací podle toho, jaké barevné kartičky si při testování vybere (Lüscher, 1991), bývá někdy označován za validní diagnostickou metodu. V psychologii práce může být doporučen pro výběr pracovníků (Koubek, 2013) nebo také pro kariérové poradenství (Stompór-Świderska, 2013) a i v českých podmínkách.  Část českých psychologů přiznala, že jej používá pro diagnostiku (Urbánek, 2012). Přitom už v roce 1979 Braun a Bonta upozornili na vážné nedostatky LBT a doporučili jej dále nepoužívat. Mezi tyto nedostatky patří nízká přesnost testu a neexistence platných důkazů potvrzujících, že skutečně měří všechny rysy, jak slibuje (Braun & Bonta, 1979). Obhájce LBT Steinke (1960 in Whitfield & Wiltshire, 1990) dokonce říká, že k vyplnění LBT není třeba barevného vidění. Tvrzení, že u barvového testu nezáleží, zda člověk vidí barvy, je jen špičkou ledovce poukazující na nekonzistenci teorie ohledně LBT. Teze, že barvy jsou spojené s emocemi či náladou, jistou experimentální podporu získala (např. Wexner, 1954), nicméně předpoklad o spojení preference barev s osobnostními rysy prokázaný nebyl (Whitfield & Wiltshire, 1990). Při kariérovém poradenství se nezajímáme, jak se jedinec právě cítí, jde nám právě o trvalejší osobnostní rysy. Preferování určitých barev se navíc podle O´Connor (2011) mění v závislosti na věku, pohlaví či kultuře. To je v rozporu s předpokladem, že by test založený na preferenci barev měřil trvalé osobnostní charakteristiky.

Pro to, aby bylo možné nějaký test spolehlivě používat, je nutné prokázat, že dokáže spolehlivě měřit vymezené psychologické rysy (Urbánek, Denglerová, & Širůček, 2011). To se u Lüscherova testu dokázat nepodařilo a mezi americkými odborníky je obecně považován za jednu z nejméně důvěryhodných metod (Norcross, Koocher & Garofal, 2006). LBT je kritizován i za to, že podléhá tzv. Barnumskému efektu: jeho závěry jsou tak obecné, že jsou zčásti prakticky vždy pravdivé (Holmes, Buchannan, Dungan & Reed, 1986). Při kariérovém poradenství chceme znát potenciál jedince pro určitou pozici, nikoli obecnou charakteristiku, do které se vejde téměř každý.

LBT nelze označit za přínosný nástroj v psychologii práce. Informace, které přináší, nenesou přidanou hodnotu pro posouzení lidí. Používání LBT by se dokonce dalo považovat za porušování etického kodexu psychologů (ČMPS, 1998), kde se zavazují k realistické interpretaci výsledků získaných diagnostickými nástroji.

Zdroje

Braun, C. M., & Bonta, J. L. (1979). Cross-cultural validity, reliability, and stimulus characteristics of the Luscher color test. Journal of personality assessment43(5), 459-460.

ČMPS. (1998). Etický kodex ČMPS 1998. Dostupný z

http://cmps.ecn.cz/dl/Etickykodex.pdf

Holmes, C. B., Buchannan, J. A., Dungan, D. S., & Reed, T. (1986). The Barnum effect in Luscher color test interpretation. Journal of Clinical Psychology, 42(1), 133 - 136.

Koubek, L. (2013). Psychologie v řízení lidských zdrojů (Vyd. 1.). Brno: Masarykova univerzita.

Lüscher, M. (1991). Test volby barev k hodnocení osobnosti. Bratislava: Psychodiagnostika.

Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: a Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice37(5), 515 - 522.

O'Connor, Z. (2011). Colour psychology and colour therapy: caveat emptor. Color Research & Application36(3), 229-234.

Stompór-Świderska, J. (2013). Possibilities of the Lüscher Test Application in Job Consultancy and Personnel Recruitment. In Jarosiewicz, H. (Ed.), Qualitative Methods In the Professional Diagnosis. Wroclaw: Oficyna Wydawnicza ATUT - Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe.

Urbánek, T. (2012). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. TESTFÓRUM, 1(1), 6 - 9. Retrieved from http://www.testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/3/3

Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika. Praha: Portál.

Wexner, L. B. (1954). The degree to which colors (hues) are associated with mood-tones. The Journal of Applied Psychology, 38(6), 432 – 435.

Whitfield, T. W. A., & Wiltshire, T. J. (1990). Color psychology: a critical review. Genetic, Social, And General Psychology Monographs, 116(4), 385 – 411.

Autor

Petra Daňsová, Anna Karásková, Jana Lichá

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info