Mýtus: Na vysokých manažerských pozicích je spousta psychopatů

29. dubna 2014

Od vydání popularizační knihy psychologů Hareho a Babiaka Snakes in suits: when psychopaths go to work (2006) se v časopisech z oblasti HR a pracovní psychologie objevila řada článků tvrdících, že mezi lidmi na vysokých manažerských pozicích lze najít více psychopatů než jinde. V této práci se pokoušíme uvést na pravou míru tuto dle našeho názoru značně zkreslenou a nepodloženou informaci, kterou ilustruje například článek Pozor na psychopatov vo vedeni (Karierainfo, 2013).

Nejprve si uveďme, co je to psychopatie a kdo jsou to psychopatové. Psychopatie má podobu od povahových odchylek ,,neškodného podivínství“ až k násilnému antisociálnímu chování (Mahmut, Homewood, & Stevenson, 2008). Podle Hareho a kol., autorů široce uznávaného inventáře psychopatie PCL-R, je psychopatie složena ze 4 faktorů: 1) interpersonálního (např. neodolatelný šarm, grandiózní pocit vlastní hodnoty atd.) 2) afektivního (např. nedostatek svědomí, oploštělá efektivita, nepřítomnost empatie a zodpovědnosti za následky vlastních činů), 3) faktoru životního stylu (potřeba stimulace, náchylnost k nudě, parasitický životní styl atd.) a 4) antisociálního faktoru (slabá kontrola vlastního chování, problémy s chováním v dětství, kriminální minulost atd.). Podle kritéria těchto autorů je nutné k označení člověka za psychopata dosáhnout alespoň 30 bodů na daných škálách (celkem), při 13-29 bodech můžeme člověka pouze označit za osobnost s psychopatickými rysy.

Tvrzení, že mezi manažery je více psychopatů, staví v drtivé většině na empirickém podkladu pouze jedné studie Hareho, Babiaka a Neumanna (2010). Autoři této studie zjistili, že celkový průměrný skór na škále psychopatie byl 2,17 u zaměstnanců v korporátní sféře oproti vyššímu skóru 2,67 ve vzorku běžné populace (autoři neuvádějí, zda se jedná o signifikantní rozdíl). Tedy celkově jsou lidé pracující v korporátní sféře stejně nebo méně „psychopatičtí“ než zbytek populace. Studie ovšem ukazuje, že v korporátní sféře je zvýšený výskyt jedinců s psychopatickými rysy oproti vzorku z běžné populace. Tento rozdíl činí ale pouze cca 3 procentní body. A navíc se nejedná o rozdíl v poměru psychopatů v pravém smyslu slova, ale jen o rozdíl v poměru lidí s osobnostní s psychopatickými rysy (dosáhli 13 a více bodů v inventáři psychopatie). Popularizační články tuto skutečnost neberou v potaz a prezentují profil „patologického psychopata“.

Navíc studie Babiaka, Neumanna a Hareho (2010), na níž se popularizační články odkazují, má značné limity. Zaprvé, autoři přiznávají, že studii je třeba replikovat na větším a reprezentativnějším vzorku před tím, než bude možné výsledky generalizovat na sféru korporátního světa. Dále, primárním účelem studie nebylo stanovit prevalenci psychopatie v korporátní sféře, ale odhalit rysovou strukturu korporátního psychopata – chybí proto adekvátní srovnání s normální populací, a z toho důvodu není možné vyslovit žádný závěr o zvýšeném výskytu psychopatie v korporátní sféře.

Rozšířená domněnka o tom, že mezi manažery je více psychopatů než v běžné populaci, je založena na jediné studii, která

a) nezkoumala manažery, ale zaměstnance v korporátní sféře,

b) nezjišťovala rozdíl v poměru psychopatů, ale lidí s psychopatickými rysy osobnosti,

c) zjistila jen velmi malé rozdíly mezi zaměstnanci v korporátní sféře a ostatními,

d) nebyla provedena na dostatečně reprezentativním vzorku, který by umožňoval širokou generalizaci.

Domněnku tedy můžeme považovat za mýtus způsobený chybnou popularizační interpretací výzkumu, který ve skutečnosti zkoumal a zjistil něco jiného.

Zdroje                                                               

Babiak, P., & Hare, R. D. (2006). Snakes in suits: when psychopaths go to work. New York: Regan Books.

Babiak, P., Neumann, C. S. & Hare, R. D. (2010). Corporate psychopathy: talking the walk. Behavioral science and the law, 28 (2), 174-193. doi:10.1002/bsl.925

Karierainfo. (2013). Pozor na psychopatov vo vedení. Staženo z: http://karierainfo.zoznam.sk/cl/1000154/1368166/Pozor-na-psychopatov-vo-vedeni-.

Mahmut, M. K., Homewood, J., & Stevenson, R. J. (2008). The characteristics of non-criminals with high psychopathy traits: Are they similar to criminal psychopaths? Journal of Research in Personality42(3), 679–692. doi:10.1016/j.jrp.2007.09.002

Autor

Helena Gilová, Petr Sojka

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info