Mýtus: Projektivní "Test ruky" je vhodnou metodou pro výběr zaměstnanců

12. března 2015

Zuzana Broskvová v knize Ladislava Koubka Psychologie řízení lidských zdrojů (2013, s. 43) píše, že Test ruky má své místo v oblasti pracovní psychologie jako nástroj pro diagnostiku osobnosti při výběru uchazečů, především na pozice manažerské nebo ty, kde pracovníci přicházejí do kontaktu s lidmi. Test doporučuje používat také Kyrianová (2003) jako diagnostický nástroj při Assessment centrech, což je také uváděno v prostředí českých univerzit v rámci psychologie práce (Šucha, n. d.). Tento test je zároveň jednou z nejpoužívanějších metod v České republice (Urbánek, 2010).

Test ruky je projektivní metoda obsahující 9 karet s obrázky ruky v různých pozicích, desátá karta je prázdná. Klient po prohlédnutí karty odpovídá, co by daná ruka mohla dělat a u desáté si ruku v nějaké pozici představuje (Svoboda, 1999). Test má sloužit ke zkoumání tendencí k určitému chování, agresivity, pohotovosti jednat či sebedůvěry (Wagner, 1983).

Tento projektivní test ale experti v Delphi pollu zařadili mezi 10 nejvíce zdiskreditovaných metod používaných k diagnostice osobnosti (Norcross, Koocher, a Garofalo, 2006). Už v roce 1964 Shaw a Linden test napadli s kritikou, že schopnost testu předpovídat jednání, kterou autor testu Wagner v původních studiích zmiňuje, není nijak výzkumně ověřena a je pouhým předpokladem. Podle nich test nic nepredikuje, pouze určuje klientův aktuální stav. V Koubkově knize (2013, s. 42) se též uvádí, že u projektivních metod „zkoumaná osoba má jen malou možnost záměrného zkreslení výsledků, protože neví, co daný test sleduje a jak by měla odpovídat.“ Píše sice také, že „pokud osoba na výběrovém pohovoru není ochotna se projevit, je v obraně nebo se stylizuje (…) může mít metoda sníženou výpovědní hodnotu.“ Ve výzkumu z roku 1969 ale Singer a Dawson prokázali, že vysokoškolští studenti (N = 40) byli schopni u Testu ruky snadno simulovat „nejlepší“ a „nejhorší“ stránku své osobnosti. V takovém případě test nemá sníženou, nýbrž téměř nulovou výpovědní hodnotu. Všeobecně je použití projektivních technik v personální práci kontroverzní neboť podle některých autorů (Lilienfeld, Wood a Garb, 2000 nebo Suris et al., 2004) neposkytuje oproti ostatním datům získaným psychologickým testováním žádné přidané informace.

Test ruky podle nás není vhodný k používání při výběru zaměstnanců, protože u závěrů utvořených na základě jeho výsledků není vyloučeno, že pouze popisují současný stav, a zároveň jsou snadno ovlivnitelné zkoumanou osobou či jejím momentálním rozpoložením. Dále oproti jiným testům neposkytuje informace navíc a neexistuje dostatek výzkumů, které by ověřily vlastnosti, jež by měl splňovat každý diagnostický nástroj (reliabilitu, validitu apod.).

Zdroje:

Koubek, L. (2013). Psychologie v Řízení lidských zdrojů. Brno: Masarykova univerzita.

Interest, 1 (2), 27-66.

Norcross, J. C., Koocher, G. P. a Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37 (5), 515 - 522.

Shaw, D., & Linden, J. (1964). A critique of the Hand test. Educational and Psychological Measurement, 24 (2), 283-284.

Singer, M. a Dawson, J. (1969). Experimental falsification of the Hand test. Journal of Clinical Psychology, 25 (2), 204-205.

Suris, A., Lind, L., Emmett, G., Borman, P., Kashner, M. a Barratt, E. (2004). Measures of aggressive behavior: Overview of clinical and research instruments. Aggression and Violent Behavior, 9 (2), 165-227.

Svoboda, M. (1999). Psychologická Diagnostika Dospělých. Praha: Portál.

Šucha, M. (n. d.). Psychologie a výběr pracovníků. Olomouc: Katedra psychologie FF UP. On-line text. Staženo 17. 3. 2015 z http://www.vtpup.cz/cs/download/po-studiu---podnikatel/vyber-pracovniku-ac-dc.pdf.

Urbánek, T. (2012). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. Testfórum, 1 (1), 6 - 9. Staženo 16. 3. 2015 z http://www.testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/3/3.

Wagner, E. (1983) The Hand Test, Manual. Los Angeles: Western Psychological Services.

Kyrianová, H. (2003). Assessment centrum v současné personální praxi. Praha: Testcentrum.

Lilienfeld, S., Wood, J. a Garb, H. (2000). The Scientific Status of Projective Techniques. Psychological Science in the Public

Autor

Adéla Tofflová, Vojtěch Viktorin, Jiří Ammer

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info