Mýtus: Skupinový brainstorming posiluje kreativitu a přináší více kvalitních nápadů než individuální metody

27. září 2015

Brainstorming je populární metoda generování nápadů. Vychází z předpokladu, že skupina lidí vymyslí mnoho různorodých nápadů, ze kterých se potom vybere ten nejlepší, který se dále rozvíjí (Kováříková, 2013). Bělohlávek (2008, s. 72) píše o „kreativní synergii skupiny, která umožní vymyslet více nápadů, než by vyprodukovali jednotlivci bez vzájemné interakce“. Nejčastěji se brainstorming využívá při tvorbě reklamních sloganů či názvů nových produktů (Kováříková, 2013). Janíková (2014) popisuje jeho proces tak, že každý účastník ostatním hlásí všechny myšlenky, které ho k řešenému problému napadají. Ty se zapisují a nekritizují. „I na první pohled hloupé myšlenky mohou přispět ke konečnému řešení“ (tamtéž). O tom, že je brainstorming vhodnou technikou, přesvědčuje čtenáře také Pollak (2005, s. 74): „…skoro každý může být tímto způsobem povzbuzen k novým nápadům alespoň desetkrát rychleji a kreativněji než obyčejně.“

Mnohé výzkumy porovnávaly efektivnost skupinového (klasického) brainstormingu s alternativní formou individuálního brainstormingu. Furnham a Yazdanpanahi (1995) zjistili, že skupiny, které použily nejprve individuální brainstorming, po kterém následovala hromadná diskuze, vyprodukovaly víc kvalitnějších nápadů. Ke stejným závěrům dospěli již dříve ve svém přehledu i Lamm a Trommsdorff (1973) a další empirické potvrzení nedávno poskytli Kohn a Smith (2011). Harvey a Kou (2013) dodávají, že skupinový brainstorming s minimální zpětnou vazbou představuje podle jejich výsledků málo produktivní metodu, jelikož přinesl jen malé množství nápadů oproti jiným použitým modelům.

Diehl a Stroebe (1991) jako jeden z důvodů nižší efektivnosti skupinového brainstormingu uvádějí tzv. produkční bloky (production blocks). Největší produkční bloky jsou podle nich způsobené čekáním členů, až jeden z nich dohovoří. Během tohoto času vykazuje většina členů nízkou aktivitu. Isaksen a Gaulin (2005) přidávají ještě další důvody, které brzdí produktivitu skupinového brainstormingu, např. sociální zahálení (tendenci pracovat ve skupině méně než osamoceně) a tzv. sucker effect (podezření, že ostatní chtějí nechat všechnu práci na nás). Zároveň však na základě zrealizovaného experimentu tvrdí, že i skupinový brainstorming může být efektivní. Ale jen pokud máme zkušeného a připraveného moderátora a pokud práce a diskuze o nápadech pokračuje i po skončení samotného brainstormingu.

Skupinový brainstorming se proto nejeví být efektivní metodou ve srovnání s jinými technikami, jako je např. individuální brainstorming, které přinášejí větší množství kvalitních a netradičních nápadů. I přesto však může za specifických podmínek vykazovat dobré výsledky.

Zdroje:

Bělohlávek, F. (2008). Jak vést svůj tým. Praha: Grada Publishing.

Diehl, M., & Stroebe, W. (1991). Productivity loss in idea-generating groups: Tracking down the blocking effect. Journal of personality and social psychology, 61(3), 392.

Furnham, A., & Yazdanpanahi, T. (1995). Personality differences and group versus individual brainstorming. Personality and Individual Differences, 19(1), 73-80.

Harvey, S., & Kou, C.Y. (2013). Collective engagement in creative tasks: The role of evaluation in the creative process in groups. Administrative Science Quarterly, 58(3), 346-386.

Isaksen, S.G., & Gaulin, J.P. (2005). A reexamination of brainstorming research: Implications for research and practice. Gifted Child Quarterly, 49(4), 315-329.

Janíková, I. (2014, December 12). Deset technik brainstormingu [Online article]. Retrieved March 7, 2015, from Super kariéra: http://www.superkariera.cz/poradna/osobni-rozvoj/deset-technik-brainstormingu.html.

Kohn, N.W., & Smith, S.M. (2011). Collaborative fixation: Effects on others‘ ideas on brainstorming. Applied Cognitive Psychology, 25, 359-371.

Kováříková, L. (2013, March 20). Bouře nápadů: Jak z ní vytěžit co nejvíc [Online article]. Retrieved March 7, 2015, from Jobs: http://www.jobs.cz/poradna/boure-napadu-jak-z-ni-vytezit-co-nejvic/.

Lamm, H., & Trommsdorff, G. (1973). Group versus individual performance on tasks requiring ideational proficiency (brainstorming): A review. European Journal of Social Psychology, 3(4), 361-388.

Pollak, H. (2005). Jak odstranit neopodstatněné náklady: hodnotová analýza v praxi.Praha: Grada Publishing.

Autor

Veronika Machová, Jaroslav Gottfried, Jakub Kraus

Sdílení článku

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info