Mýtus: Kdo se vyhýbá při příjímacím řízení očnímu kontaktu, lže nebo nejedná upřímně

30. Červen 2016 - 22:36 -- Marcela Leugnerová

Jedním z tipů pro to, jak uspět při výběrovém řízení, je pravidlo “dívejte se komunikačnímu partnerovi přímo do očí”, které píše server finance.idnes.cz (Bulková, 2007). Pokud totiž budete klopit zrak a uhýbat pohledem, naznačuje to údajně komunikačnímu partnerovi, že nemluvíte pravdu (tamtéž). Podle Urbana (2011) je uhýbavý oční kontakt projevem nedostatečných sociálních dovedností a nedostatku přímosti, což prý může svědčit o nízké sebedůvěře a o sklonu kandidáta k neupřímnosti.

Současné výzkumy však závěry známé z médií a popularizačních knih překvapivě vyvracejí. Dle těchto studií (Burns & Kintz, 1976; Mann et al., 2012; Mann et al., 2013) totiž lháři vyhledávají oční kontakt během pohovoru častěji, než lidé mluvící pravdu. Důvodů pro to je hned několik. Lháři se snaží přesvědčit ostatní o tom, že říkají pravdu, a proto s nimi častěji navazují oční kontakt (Mann et al., 2013). Dále se také snaží ověřovat, zda jim tázající uvěřil, a jeho reakce si kontrolují právě častějším očním kontaktem (Mann et al., 2012).

Co se týče uhýbání pohledem, ani v tomto směru výzkumy neprokázaly, že by existoval rozdíl mezi lháři a lidmi mluvícími pravdu (Mann et al., 2012). Při lži totiž lidé touží vyhnout se očnímu kontaktu a zároveň potřebou jej navazovat, aby vypadali přesvědčivě. To vede k tomu, že lháři uhýbají očnímu kontaktu stejně často, jako pravdomluvní (tamtéž).

Uhýbání očnímu kontaktu, často interpretované jako důkaz lhaní, může být způsobeno i tím, že se člověk koncentruje na složitou otázku a snaží se přijít na přesnou odpověď. Zde platí, že čím je otázka složitější, tím více lidé odvrací zrak (Sneddon & Phelps, 2005). Nakonec lze uhýbání očnímu kontaktu vysvětlit i způsobem komunikace tázajícího s kandidátem. Lidé totiž v komunikaci nevědomě napodobují neverbální chování svého protějšku (Liden, Martin, & Parsons, 1993). Například se více smějí, pokud se druhý často směje. To platí také o navazování očního kontaktu. Pokud se sám tázající očnímu kontaktu vyhýbá, může to způsobit podobné chování i u samotného kandidáta. Lze tedy říct, že způsob, jakým tázající komunikuje, může ovlivnit chování kandidáta během tohoto pohovoru (tamtéž).

Ukazuje se tedy, že tendence v navazování očního kontaktu jsou ovlivněny celou řadou faktorů, a proto v žádném případě není spravedlivé, pokud někdo na základě této charakteristiky hodnotí Vaši upřímnost.

(Autoři: Klára Čapková, Jitka Sedláková, Barbora Sichová)

Zdroje:

Bulková, K. (2007, 15. červen). Ovládněte své oči, nebo vám při jednání zlomí vaz. Finance.idnes.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/ovladnete-sve-oci-nebo-vam-pri-jednani-zlomi-vaz-f5x-/podnikani.aspx?c=A070614_160701_firmy_rady_hla.

Burns, J. A., & Kintz, B. L. (1976). Eye contact while lying during an interview. Bulletin of the Psychonomic Society, 7(1), 87-89. doi: 10.3758/BF03337131

Liden, C. R., Martin, C. L., & Parsons, C. K. (1993). Interviewer and applicant behaviors in employment interviews. Academy of Management Journal, 36(2), 372-386.

Mann, S., Ewens, S., Shaw, D., Vrij, A., Leal, S., & Hillman, J. (2013). Lying exey: Why liars deliberate eye contact. Psychiatry, Psychology and Law, 20(3), 452-461. doi: 10.1080/13218719.2013.791218

Mann, S., Vrij, A., Leal, S., Granhag, P. A., Warmelink, L., & Forrester, D. (2012). Windows to the soul? Deliberate eye contact as a cue to deceit. Journal of Nonverbal Behavior, 36, 205-215. doi: 10.1007/s10919-012-0132-y

Sneddon, D. G., & Phelps, F. G. (2005). Gaze aversion: A response to cognitive or social difficulty? Memory & Cognition, 33(4), 727-733. doi: 10.3758/BF03195338

Urban, J. (2011, 1. červenec). Nejčastější chyby při výběru spolupracovníků. Práce a mzda [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d34331v43824-nejcastejsi-chyby-pri-vyberu-spolupracovniku/.