Mýtus: Projektivní "Test stromu" je vhodnou diagnostickou metodou pro výběrová řízení

2. Září 2015 - 11:23 -- Katedra psychologie

Kresba stromu patří v České republice k nejčastěji používaným projektivním metodám, která se běžně uplatňuje i v oblasti psychologie práce (Svoboda et al., 2004; Urbánek, 2010). Existuje řada knih a článků z oblasti HR, které tento projektivní test doporučují jako vhodnou diagnostickou metodu při výběru zaměstnanců. Například podle Broskvové (in Koubek, 2013) je možné test stromu použít v rámci výběrového procesu či při selekci talentů. Použití testu stromu pro výběr zaměstnanců ale nemá vědeckou oporu a naopak existují argumenty proti použití metody.

Test stromu (Baum test) je projektivní kresebná technika, která vychází z předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o fungování člověka v emociální a sociální oblasti (Svoboda, Humpolíček & Šnorek, 2013). Empirické poznatky naznačují, že test je možné úspěšně použít v rámci klinické populace. Výzkumy potvrdily výpovědní hodnotu kresby stromu například u lidí se schizofrenním onemocněním (Kaneda et al., 2010) či s poruchami příjmu potravy (Mizuta et al., 2002). Pokud je nám však známo, žádný z doposud provedených výzkumů neověřoval vhodnost použití kresby stromu pro výběr zaměstnanců. Administrace testu v rámci psychologie práce tak není podložena žádnými empirickými důkazy a některými autory je proto považována za nevhodnou (Matějka & Vidlař, 2002).

Kromě toho je test kresby stromu dobře známý v rámci široké veřejnosti. Zadání testu i různé zjednodušené návrhy interpretací jsou volně přístupné na internetu, což výrazně snižuje výpovědní hodnotu metody. Test stromu, coby představitel projektivních technik, tím přichází o jednu ze svých nejsilnějších stránek - o předpoklad, že testovaný člověk má jen malou možnost záměrně zkreslit výsledky, jelikož neví, co daný test sleduje a jaké odpovědi jsou žádoucí (Svoboda et al., 2013; Šípek, 2000). Na sníženou výpovědní hodnotu neautentických a stylizovaných a kreseb přitom upozorňují i někteří zastánci projektivních testů (Šípek, 2000).

Jako velmi problematickou vnímáme také administraci testu nedostatečně kvalifikovanými pracovníky. Volné šíření testu na internetu a jeho zdánlivě snadná interpretace může vést k tomu, že kresbu stromu využívají při výběru zaměstnanců lidé bez dostatečného vzdělání a zkušeností. Šablonovité vyhodnocení testu podle určitého klíče však nepřináší žádné, či výrazně zkreslené výsledky (Šípek, 2000). Takovéto užití metody je navíc v rozporu s etickým kodexem psychologů (ČMPS, 1998).

Vzhledem k výše popsaným argumentům nepovažujeme test kresby stromu za vhodnou metodu diagnostiky osobnosti při výběru zaměstnanců. Informace, které test přináší, nejsou potvrzené výzkumy a neposkytují tak vhodný podklad pro výběrový proces.

(Autoři: Veronika Bachnová, Adéla Látalová, Dima Salibová)

Zdroje:

ČMPS. (1998). Etický kodex ČMPS 1998. Dostupný z http://cmps.ecn.cz/dl/Etickykodex.pdf

Kaneda, A., Yasui-Furukori, N., Saito, M., Sugawara, N., Nakagami, T., Furukori, H., & Kaneko, S. (2010). Characteristics of the tree-drawing test in chronic schizophrenia. Psychiatry and Clinical Neurosciences, 64, 141–148. doi: 10.1111/j.1440-1819.2010.02071.x

Koubek, L. (2013). Psychologie v řízení lidských zdrojů. Brno: Masarykova univerzita.

Matějka, M., & Vidlař, P. (2002). Vše o přijímacím pohovoru: jak poznat druhou stranu. Praha: Grada Publishing.

Mizuta, I., Inoue, Y., Fukunaga, T., Ishi, R., Ogawa, A., & Takeda, M. (2002). Psychological characteristics of eating disorders as evidenced by the combined administration of questionnaires and two projective methods: the Tree Drawing Test (Baum Test) and the Sentence Completion Test. Psychiatry and Clinical Neurosciences, 56, 41–53. doi: 10.1046/j.1440-1819.2002.00928.x

Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.

Svoboda, M., Řehan, V., Vtípil, Z., Klimusová, H., Humpolíček, P., Urbánek, T., Kohoutek, T. (2004). Aplikovaná psychodiagnostika v České republice. Brno: MSD, s.r.o.

Šípek, J. (2000). Projektivní metody. Praha: ISV nakladatelství.

Urbánek, T. (2012). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. Testfórum, 1, 6 - 9.