O centru

P1060764

V roce 2012 bylo při Katedře psychologie FSS MU založeno Centrum pro výzkum psychoterapie, které svým zaměřením odráží jednu z výzkumných priorit tohoto akademického pracoviště. Mezi cíle, které si Centrum klade, patří především:

  • realizovat konkrétní výzkumné projekty,
  • podporovat výzkum psychoterapie v českém prostředí,
  • rozšiřovat povědomí o psychoterapeutickém výzkumu,
  • napomáhat propojení výzkumu a praxe v oblasti psychoterapie.

Během existence Centra se vyprofilovalo několik hlavních výzkumných linií, které v našich výzkumných i teoretických studiích rozpracováváme. Patří mezi ně zejména následující:

Psychoterapie v psychosomatice

V současné době se zaměřujeme na zkoumání efektivity psychoterapie u lidí trpícími medicínsky nevysvětlenými symptomy (MUS), a to ve spolupráci se Společností psychosomatické medicíny ČLS J.E.P. Zajímá nás, jaké účinnosti dosahuje psychoterapie poskytovaná těmto lidem, které faktory zprostředkovávají terapeutickou změnu a také jak terapii vnímají sami tito klienti. Více se o tomto projektu dočtete zde.

Psychoterapeutické metody v praxi

V roce 2016 proběhl sběr dat v rámci širokého průzkumu mezi psychoterapeutickou veřejností. Více se o tomto projektu dočtete zde.

Profesní vývoj psychoterapeutů

Náš původní zájem zkoumat proč a jak se někteří terapeuti stávají integrativními nás postupně přivedl k vytvoření pojmu „osobní terapeutický přístup,“ kterým reflektujeme skutečnost, že každý terapeut si během svého vývoje postupně vytváří svůj osobitý styl práce, v němž může kombinovat prvky různých terapeutických směrů. Naším cílem je teoreticky i empiricky zakotvit tento koncept a popsat obecné zákonitosti procesu utváření osobního terapeutického přístupu. Některé naše studie se zaměřují na retrospektivní pohled zkušených terapeutů na svůj profesní i osobní vývoj (Řiháček, Danelová a Čermák, 2012; Řiháček a Danelová, 2015, 2016). Jiné zase zkoumají, zda a jakým způsobem se tato „personalizace“ projevuje již u začínajících terapeutů a jaké implikace z toho vyplývají pro praxi terapeutických výcviků a vzdělávání terapeutů (Maruniaková, Řiháček a Roubal, 2017, a další aktuálně připravované studie).

Náš původní zájem zkoumat proč a jak se někteří terapeuti stávají integrativními nás postupně přivedl k vytvoření pojmu „osobní terapeutický přístup,“ kterým reflektujeme skutečnost, že každý terapeut si během svého vývoje postupně vytváří svůj osobitý styl práce, v němž může kombinovat prvky různých terapeutických směrů. Snažíme se tento koncept teoreticky i empiricky zakotvit a popsat obecné zákonitosti procesu utváření osobního terapeutického přístupu. Zabýváme se též výzkumem velmi zkušených terapeutů (Kahancová, Jennings a Řiháček, 2016; Řiháček, Kahancová, Jennings, Roubal a Vybíral, 2016).

Výzkum terapeutických výcviků

Zkoumali jsme vývoj dovedností “formulace případu” u studentů integrativního psychoterapeutického výcviku. Analýza rozdílů mezi frekventanty navazuje na shrnutí existujících modelů formulace případu (Čevelíček, Hytych a Roubal, 2013) a možností jejího využití ve výuce a výcviku psychoterapie (Čevelíček, Roubal a Hytych, 2014). Našimi dalšími cíli jsou tvorba modelu formulačních kompetencí a nástroje umožňujícího hodnocení kvality psychoterapeutické formulace případu, které budou využitelné v rámci odlišných psychoterapeutických výcviků a modalit.

V rámci studie mapující pojetí integrace v českých psychoterapeutických výcvicích jsme spolupracovali s řadou integrativně orientovaných výcviků v ČR (Řiháček a Koutná Kostínková, 2012). Intenzivní spolupráci jsme navázali s Výcvikem integrace v psychoterapii. Publikovali jsme případovou studii, v níž jsme zmapovali proces utváření koncepce integrativního výcviku a další fenomény s ním spojené (Kostínková a Roubal, 2015). Díky možnosti intenzivního sběru dat a spolupráce s lektorským týmem Výcviku integrace v psychoterapii jsme měli možnost také formulovat principy výuky integrativního pojetí v tomto výcviku (Kostínková, 2015). Dlouhodobým projektem je vytváření kompetenčního modelu Výcviku integrace v psychoterapii. Jeho formulace je výsledkem intenzivní spolupráce mezi výzkumníky a lektory tohoto výcviku. Kompetenční model v našem pojetí představuje pro výcvikový institut vzdělávací prvek, který má multifunkční použití. Jednak zachycuje záměr výcviku a to, jaké kompetence vnímá jako klíčové, poskytuje také možnost evaluace frekventantů výcviku a dále představuje nástroj, díky kterému se terapeut může dále profesně rozvíjet. Kompetenční model plánujeme nadále ověřovat ve výcvikové praxi.

V současné době probíhá sběr dat mapující prožívání a hodnocení výcviků z pohledu jejich frekventantů. Více o této studii najdete zde.

Zkoumání terapeutického procesu

Zpočátku roku 2015 jsme začali pracovat na výzkumném projektu, jehož cílem je lepší porozumění procesům psychoterapeutické změny, jejich propojení s významnými momenty v psychoterapii z pohledu jak klientů, tak terapeutů, a analýza vzájemného vyladění klientů a terapeutů na verbální, neverbální a emoční úrovni. Výzkum je realizován jako série případových studií psychoterapeutických sezení probíhajících v reálných podmínkách a u klientů s depresivní symptomatikou. Vytvářená data zahrnují detailní videonahrávky sezení, rozhovory s klienty a psychoterapeuty, dotazníkové metody a měření srdečního rytmu. Výzkum je součástí mezinárodní sítě, která se utvořila kolem projektu Relational Mind.

Adaptace zahraničních výzkumných nástrojů

Jedním z důvodů pomalého rozvoje výzkumu psychoterapie v ČR je nedostatek výzkumných nástrojů. Snažíme se tedy podpořit výzkumné aktivity také tím, že plánujeme přeložit a standardizovat v našem prostředí některé významné nástroje často používané v zahraničních studiích. V současné době jsme dokončili oficiální překlad dotazníku CORE-OM (Clinical Outcome in Routine Evaluation – Outcome Measure), určeného ke sledování účinku psychoterapie ve znáhodňovaných klinických zkouškách i běžné terapeutické praxi, a ve spolupráci s několika klinickými pracovišti jsme zahájili standardizační studii. Spolu s tím probíhá také standardizace českého překladu dotazníku ORS (Outcome Rating Scale), rovněž určeného ke sledování terapeutického efektu. Spolupracujeme také na české adaptaci dotazníku SCORE, určeného pro zkoumání účinnosti rodinné terapie. Dále plánujeme validizaci české verze nástroje YP-CORE, určeného pro děti a dospívající, a také WAI (Working Alliance Inventory) a SRS (Session Rating Scale), které jsou určeny k posuzování kvality pracovního spojenectví mezi klientem a terapeutem. Více najdete v sekci Nástroje.

 

Spolupracujeme s řadou klinických pracovišť, výcvikových institutů a zahraničních odborníků.