Obhajoba dizertačních projektů čtyř doktorandů: 23.–24. 6.!

Internet se v posledních desetiletích stal oblíbeným a často využívaným zdrojem informací o zdraví. Na jednu stranu tak představuje médium, se kterým by mělo zdravotnictví počítat a podporovat pacienty v jeho efektivním využívání. Na druhou stranu panují obavy, že informace z internetu mohou přispět ke zdravotní úzkosti, tedy nepřiměřeným a obtížně utišitelným obavám o vlastní zdraví. Tato dizertační práce se zaměřila na souvislost mezi hledáním informací o zdraví na internetu a zdravotní úzkostí. Ve třech empirických studiích řeší tři dílčí výzkumné otázky, které v tématu vyvstávají. První studie zjistila, že adolescenti s vyšší zdravotní úzkostí hledají informace o zdraví na internetu častěji, podobně jako dospělí. Oproti dospělým se však tato souvislost týkala pouze informací o nemocech a léčbě, nikoli informací o zdravém životním stylu. Druhá studie ukázala, že lidé s vyšší zdravotní úzkostí mají vyšší důvěru v generativní umělou inteligenci a jsou ochotnější ji využít k hledání informací o zdraví. Třetí studie se zaměřila na longitudinální perspektivu u adolescentů a konceptuálně replikovala výsledky jediné dosavadní podobné studie na dospělém vzorku (te Poel et al., 2016). Na nové populaci a s větším časovým odstupem ukázala, že i když lidé s vyšší zdravotní úzkostí citlivěji reagují na zdravotní obsah, k dlouhodobému nárůstu zdravotní úzkosti u nich nedochází. Studie nově identifikuje jako rizikové především uživatele se střední mírou zdravotní úzkosti, u nichž hrozí největší riziko začarovaného kruhu zdravotní úzkosti a hledání informací o zdraví. Čtvrtým zařazeným článkem je teoretická studie, která představuje Integrative Model of ICT Effects on Adolescents' Well-being (Smahel et al., 2023), nový teoretický model z oblasti mediálních efektů. Tento model pomohl integrovat dílčí poznatky do širšího obrazu zdravotní úzkosti a hledání informací o zdraví na internetu a identifikovat tak nové výzkumné mezery a rámcový postup pro jejich zkoumání. Z dizertace vyplývá, že budoucí výzkum by měl hledat mechanismy, které by vysvětlily, jak se krátkodobé prožitky po hledání informací o zdraví promítají do dlouhodobých změn ve zdravotní úzkosti. Zároveň by se měl zaměřit i na obsah, který nemusí být krátkodobě stresující, a pokusit se popsat rizikové uživatele nad rámec zdravotní úzkosti.

Jak se soudci vypořádávají s nejistotou? Tato disertace nabízí systematickou taxonomii soudcovské nejistoty založenou na fasetové teorii. Výsledný fasetový model je dán do souvislosti s americkým právním realismem a předními modely z výzkumu soudního rozhodování, propojujíc právní a psychologické přístupy k dané problematice. Disertace se následně věnuje propojení fasetového modelu s tématem soudcovských intuic, které analyzuje z pohledu psychologie expertního usuzování a ryze právního “citu pro situaci”, který lze využít pro řešení neurčitosti právních pojmů. Disertace zahrnuje tři studie, které podporují úvahy o buňkách nabízeného fasetového modelu. Závěrečná kapitola nabízí revidovaný fasetový model, který má konkrétně definovanou a falsifikovatelnou strukturu. Dále jsou diskutovány klíčová témata pro budoucí výzkum, například otázka nejasné konceptualizace zpětné vazby nutné pro tvorbu soudcovské expertízy. Disertace tedy začíná taxonomií a končí fasetově-teoretickou formulaci proto-teorie soudcovské nejistoty. Kritika, úpravy a empirické testování fasetového modelu mají potenciál přispět k rozvoji psychologických teorií soudního rozhodování.