Můžeš využít sekci, kterou jsme k tomuto účelu připravili — Informační systém

Semináře nebo vyučování s povinnou docházkou obvykle nabízí maximálně jednu absenci bez omluvenky. Pokud ale o tuto možnost absence nechceš přijít nebo máš lékařské či jiné formální důvody absence, je možné postupovat podle návodu zde.

Většinu informací ohledně IT na univerzitě najdeš zde. Přehledný a jednoduchý návod pro připojení k síti eduroam najdeš na tom samém webu tady. V článku najdeš odkazy pro svůj operační systém a jednotlivé kroky tě navedou k připojení na eduroam. Ten by pak měl fungovat napříč různými univerzitami nejen v ČR.

Předměty A jsou povinné předměty, které potřebuješ mít na konci studia všechny úspěšně splněné. Předměty B jsou katedrou vypisované povinně volitelné a do celkového počtu bakalářských 180 kreditů doplňují "Áčkové" předměty. Předměty C jsou jakékoliv předměty z nabídky MU, které si můžeš zapsat. Do celkových 180 kreditů se z nich počítá maximálně 9 kreditů.

Poznat rozdíl mezi jednotlivými předměty není tak intuitivní. Naštěstí máme kontrolní šablony (Student - Během studia – Kontrola průchodu studiem), které ukazují povinné předměty a povinně volitelné. "Céčka" jsou potom všechny předměty mimo tyto šablony. Pomocníkem může být také Plánovač studia, který automaticky kontroluje, zda požadavky studia na ukončení splňuješ. Více o plánovači studia a kontrolních šablonách v sekci Informační systém

Pro tyto účely jsme pro tebe vytvořili sekci Megarozcestník.

Termíny zkoušek jsou vždy vypisovány ke konci, nebo těsně po konci semestru. Záleží ale na vyučujícím. Obvykle je vypsán jeden předtermín ještě před Vánoci a dva až tři standardní termíny v lednu. Pro lepší orientaci může posloužit také harmonogram období fakult, kde je uvedeno mimo jiné období zkouškové.

Podobně jako u termínů zkoušet lze využít harmonogram období fakult. Odevzdání bakalářské práce je vázáno na semestr, kdy chceš studium dokončit. Termín odevzdání je tedy v tom semestru s tím, že se obvykle jedná o přibližný začátek zkouškového období. Konkrétní data se včas dozvíš od vedoucího nebo z webu katedry, konkrétně v sekci Závěr studia. Stejně je tomu u termínu SZZ, které obvykle probíhají v jediném týdnu na konci zvoleného semestru. Konkrétní termín SZZ je pro každého dostupný přibližně 14 dní před konáním SZZ.

Podmínkou pro úspěšné zakončení studia je absolvování dvou předmětů, které jsou vyučovány v anglickém jazyce (např. Behavioral Economics nebo Neuroscience). Anglických předmětů si však můžeš zapsat kolik chceš, záleží jen na tobě. Minimálně však dva. Druhou podmínkou je absolvování předmětu akademického odborného jazyka, nemusí se tak jednat nutně o angličtinu. Podrobnější informace jsou k dispozici zde. Pokud máš certifikát na úrovni B2 a vyšší, můžeš si jej většinou nechat uznat. Dostaneš pak hodnocení, které odpovídá výsledku z certifikační zkoušky.

Tento předmět je určený k tomu, aby otestoval úroveň tvého cizího jazyka pro zapsání některého z předmětů akademického cizího jazyka, obvykle angličtiny. Předmět má neomezenou kapacitu a registrace probíhá stejně jako u jiných předmětů. Následně se v rámci odpovědníku daného předmětu zpřístupní test, který vám umožní zapsat vybraný předmět akademického jazyka.

Obecně jsou podmínky proměnlivé na základě aktuální legislativy. Aktuální informace jsou k nalezení na www.ipvz.cz (a konkrétně potom třeba zde: https://www.ipvz.cz/o-ipvz/kontakty/pedagogicka-pracoviste/klinicka-psychologie/casto-kladene-otazky/akreditovany-kvalifikacni-kurz-psycholog-ve-zdravotnictvi). Základním předpokladem je absolvování kurzu psycholog ve zdravotnictví. Předpoklady tohoto kurzu se různí, aktuální stav ale vyžaduje vystudovanou jednooborovou psychologii na bakalářském i magisterském stupni. V minulosti však mohli kurz absolvovat a do klinického směru zamířit také absolventi bakalářského dvouoboru. Ačkoliv je možné, že se budou předpoklady klinického psychologa opět měnit, nelze se na to spoléhat.

Záleží na tom, zda má předmět nějakou prerekvizitu, což zjistíš v popisu předmětu v katalogu. Pokud žádnou nemá, můžeš se registrovat, i když je velká pravděpodobnost, že tě předběhnout kolegové z vyšších ročníků. Pokud by se tak stalo, můžeš stále zažádat o výjimku. V sekci registrace a zápis předmětů v ISu se zobrazí klikací pole žádosti o výjimku, kde můžeš odůvodnit, proč daný předmět potřebuješ dříve, než by bylo standardní.

Je dobré využít ISový kalendář, kde je většina těchto informací zaznamenaných. Nejkomfortnější varianta je sloučit kalendář ve svém zařízení s kalendářem ISu. To se dělá tak, že v "ISovském" kalendáři nastavíš synchronizaci přes generovaný odkaz. Jednoduše vstoupíš do IS kalendáře a pod kalendářem je tlačítko pro nastavení synchronizace. Další postup je intuitivní. Druhá varianta je sledovat přehledy v ISovské sekci Student, která kromě přehledu předmětů nabízí také tabulku s tím, co se právě děje nebo tě čeká v blízkém čase. Pokud ale vyučující informace do ISu nezadá, nemohou se ani propsat do těchto sekcí. I proto doporučujeme řádně projít sylaby předmětů a udělat si případně i vlastní seznam povinností a úkolů. Je to užitečné nejen kvůli přehledu o termínech, ale i pro adekvátní plánování průběhu semestru.

Registrační vlny jsou dány počtem celkem získaných kreditů s tím, že kdo má kreditů víc, ten má dřívější registrační vlnu. Takže mnohdy studenti vyšších ročníků už mají registrovaný předmět, který je pro nižší ročníky těžko dosažitelný právě z důvodu registračních vln. Ze začátku to může být frustrující, ale později ve studiu je tato vlastnost užitečná. Zejména proto, že povinných předmětů je méně a kredity jsou naplněny předměty povinně volitelnými. Povinné předměty navíc registrační vlny neomezují, protože mají obvykle neomezenou kapacitu.

Nejlepší je sehnat si manuál APA (sedmé vydání), podle kterého se na katedře psychologie řídíme. Jsou tam vysvětlená veškerá citační pravidla, ale i formát pro reportování výsledků nebo strukturu článků. Ať už se tedy jedná o průběžné seminárky nebo bakalářku, je dobré se s APA manuálem seznámit. Mezi další možnosti patří předmět Základy práce s informačními zdroji, vše se dá také poměrně snadno vygooglit. Pozor ale na to, že každý obor může citovat podle jiné normy.

Téma bakalářské práce si každý může zvolit sám podle vlastních preferencí a zájmů. Na bakalářskou práci se ovšem nedoporučují klinická témata. Na bakalářském stupni nejsou příliš podrobně probírána a pravděpodobně pro ně nenajdeš vedoucího. A právě vedoucího si pro svou bakalářku musí najít každý. Je to vyučující, který se ve zvoleném tématu nejlépe aspoň trochu vyzná a je ochotný danou práci vést. Práci na bakalářce je vhodně začít nejpozději někdy mezi čtvrtým a pátým semestrem. Ale kdo dřív přijde, má větší šanci, že mu povede práci ten vedoucí, kterého si vybral.