Tradičně jsme na ocenění Arnošta Inocence Bláhy, udělované Fakultou sociálních studií za výjimečné bakalářské práce, nominovali vítěze či vítězku studentské soutěže psychologických prací. Letos soutěž byla zrušena kvůli epidemii viru COVID-19, ale neradi bychom tradici rušili.
Máte tedy možnost o přihlášených pracích hlasovat on-line; tu, která získá nejvíce hlasů, budeme nominovat!
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda filmy ovlivňují lidské postoje, chování a emoce. Specificky jsme se zaměřili na konzumaci masa a živočisných produktů, druhovou nadřazenost, karnistickou obranu a pozitivní a negativní emoce vyvolané filmem. Součástí experimentu bylo i porovnávání vlivu hraného filmu a dokumentu. Výzkumný soubor tvořilo 99 respondentů, 64 žen a 35 mužů ve věku od 18 do 59 let. Vegani a vegetariáni byli z výzkumného vzorku vyloučeni. Pro účely experimentu jsme přeložili do českého jazyka škály The Speciesism Scale, která měří druhovou nadřazenost a The Carnism Inventory, která měří karnistickou obranu. Emoční prožívání jsme měřili pomocí škály PANAS a konzumaci masa a jiných živočišných produktů jsme měřili tabulkou zaznamenající frekvenci konzumace jednotlivých potravin, kterou jsme sami vytvořili. Statistická analýza dat byla provedena v programu IBM SPSS Statistics 25, kde jsme nejdříve ověřili vnitřní konzistenci použitých dotazníků a zjistili, že český překlad The Speciesism Scale má velmi nízkou vnitřní konzistenci (α= 0,556). Za užití repeated measures ANOVA bylo zjistěno, že ani hraný film, ani dokument nemá silný vliv na změnu v konzumaci masa a jiných živočišných produktů a druhovou nadřazenost. Oba filmy mají slabý vliv na změnu v karnistické obraně. Dokument způsobil významný nárůst negativních emocí, hlavně zlosti, studu a smutku a zároveň pokles pozitivních emocí. Regresní analýza potvrdila, že změna v karnistické obraně predikuje změnu v konzumaci masa a živočícných produktů.
Tato práce se zabývá zkoumáním mechanismů ovlivňujících postoje křesťanů vůči muslimům na základě teorie sociální identity. Cílem bylo ověřit, zda obsah křesťanské identity může vést ke zmírnění předsudečných postojů vůči muslimům, zda tyto postoje ovlivňuje síla, s jakou se křesťan se svým vyznáním identifikuje a zda obsah křesťanské identity moderuje vztah mezi sílou křesťanské identity a předsudky vůči muslimům. Data byla sbírána online distribuovaným dotazníkem převážně na sociálních sítích. Výzkumu se zúčastnilo 445 dospělých křesťanů, většina z Česka a ze Slovenska. Postoje zkoumaných křesťanů vůči muslimům byly v průměru neutrální až spíše nepředsudečné. V analýze se ukázalo, že obsah křesťanské identity na míru předsudků vůči muslimům vliv neměl. Naopak se podařilo potvrdit, že silnější křesťanská identita do určité míry předpovídá vyšší předsudečnost vůči muslimům. Tento vztah byl potom ovlivňován obsahem křesťanské identity. U skupiny, ve které byl obsah křesťanské identity aktivován, byl vztah mez sílou křesťanské identity a předsudky vůči muslimům silnější než u skupiny bez aktivovaného obsahu křesťanské identity. Na zkoumané vztahy neměl vliv věk respondentů ani jejich vzdělání.
V tomto článku najdete výsledky školního kola soutěže studentských psychologických prací v r. 2024.
Osm soutěžních prací jsme důkladně představili, posoudili, prodiskutovali a vybrali jsme tyto vítěze... (více v článku s obsáhlou fotogalerií).
Ve čtvrtek 23. února se koná další kolo Soutěže studentských psychologických prací. Harmonogram soutěže najdete v tomto článku.
