Mýtus: Lidé, kteří ve svých e-mailech emoji používají, jsou svými kolegy vnímáni jako méně kompetentní

13. 6. 2020

Mýtus:

Lidé, kteří ve svých e-mailech emoji používají, jsou svými kolegy vnímáni jako méně kompetentní.

V článku z Forbes (2019) Používáte v práci smajlíky? Budete za neschopné se píše, že výzkumníci přišli na to, že lidé, kteří ve svých e-mailech emoji používají, jsou svými kolegy vnímáni jako méně kompetentní. Autor přitom cituje studii, ve které Glikson s kolegy (2017) přišli na to, že účastníci studie hodnotící pracovní e-mail obsahující emotiky (:-)) považovali odesílatele za méně kompetentního. Autor však nezmiňuje zásadní informace o podobě experimentu – e-mail totiž psal neznámý nový kolega, o kterém jinak nic participanti nevěděli. Jen ztěžka se tedy výsledky dají aplikovat na běžný pracovní kolektiv, kde se kolegové znají a již nějaký odhad kompetentnosti o sobě navzájem mají. Dále také ve studii (Glikson et al., 2017) zkoušeli rozdíl vlivu formální a neformální situace v e-mailu, což ovlivnilo výsledky – v neformální totiž přítomnost emotikonů neměla na odhad kompetence žádný vliv, naopak byl odesílatel považován za vřelejšího.

Že to není tak snadné, jak to Forbes podává, dokazují také další studie. Ernst a Huschens (2019) zjistili, že když se odesílatel a příjemce e-mailu znají (supervizor a stážista), smajlíci v textu nemají žádný vliv na vnímanou kompetenci. Spíše naopak mají pozitivní vliv na to, za jak vtipného a přátelského považuje stážista supervizora, který e-mail poslal. Jiné další studie našly např. pozitivní vliv na vztah kolegů (Ernst et al., 2018) a na vnímanou vřelost (Aretz & Mierke, 2019).

Funkcí emotikonů v e-mailu je vícero – můžou dávat najevo náladu, označovat vtip, umocňovat pozitivní vyjádření nebo zmírňovat kritiku (Skovholt et al., 2014). Mohou být nápomocné ve sdělení, jaké emoce jsou pro odesílatele s danou zprávou spojené – ty totiž v rámci e-mailu nemusí být snadno odhalitelné (Laubert & Parlamis, 2019). Absence smajlíků může vést k nedorozuměním, protože lidé mohou interpretovat zprávy jako více negativní, než jak byly zamýšleny (tzv. negativity bias).

Možný důvod, proč se vliv na vnímané charakteristiky odesílatele v různých kontextech může lišit, jsou normy a z nich vycházející vhodnost využití emotikonů v e-mailu jako způsob vyjádření emocí (Cheschin, 2020). Vnímaná vhodnost je totiž jeden z možných ukazatelů, jestli bude vliv pozitivní nebo negativní. Záleží tedy na firemní kultuře nebo třeba obsahu zprávy. Například nalezený negativní vliv na žádost (Ernst et al., 2018) může být argumentem, proč smajlíky v práci nepoužívat, když od adresáta něco chceme. Autoři to vysvětlují výsledkem již zmíněné studie od Glikson (2017).

Je tedy na každém, aby zvážil vhodnost a možné dopady toho, když do textu přidá nějakého toho smajlíka. Nedá se s obecnou platností říct, že by pak člověk byl mezi kolegy za neschopného. :-)

Použitá literatura:

Aretz, W., & Mierke, K. (2019). Seriously?! Prevalence and motives of using emojis in job-related communication and their effect on perceived executive characteristics. Journal of Business and Media Psychology, 10(1), 43-48. https://journal-bmp.de/wp-content/uploads/6a_Seriously_Emoji-use-at-work05.02.2020.pdf

Ernst, C.H., & Huschens, M. (2019). Friendly, Humorous, Incompetent? On the Influence of Emoticons on Interpersonal Perception in the Workplace. In Bui, T. (Ed.) Proceedings of the 52nd Hawaii International Conference on System Sciences (pp. 779-788). https://doi.org/10.24251/HICSS.2019.095

Ernst, C.H., Huschens, M., Herrmann, S., & Hoppe, L. (2018). The Influence of Emoticons on the Perception of Job-Related Emails : An Analysis Based on the Four-Ear Model. In Drews, P., Funk, B., Niemeyer, P., & Xie, L. (Eds.) MKWI 2018 Proceedings (pp. 121-132). https://1url.cz/wzw7Q

Forbes (2019, September 19). Používáte v práci smajlíky? Budete za neschopné. https://www.forbes.cz/pouzivate-v-praci-smajliky-budete-za-neschopne/

Glikson, E., Cheshin, A., & Kleef, G. A. van. (2017). The Dark Side of a Smiley. Social Psychological And Personality Science, 9(5), 614-625. https://doi.org/10.1177/1948550617720269

Cheshin, A. (2020). The Impact of Non-normative Displays of Emotion in the Workplace: How Inappropriateness Shapes the Interpersonal Outcomes of Emotional Displays. Frontiers in Psychology, 11, 1-18. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.00006

Skovholt, K., Grønning, A., & Kankaanranta, A. (2014). The Communicative Functions of Emoticons in Workplace E-Mails. Journal of Computer-Mediated Communication, 19(4), 780-797. https://doi.org/10.1111/jcc4.12063

Autoři:

Hana Kanisová, Kateřina Burianová, Barbora Babičová