Mýtus: Na pracovním pohovoru se usmívejte za každou cenu

14. 5. 2024 Silvia Morávková Kateřina Křivánková Stanislav Gibarti

Pracovní pohovor čeká v určitém období života téměř každého z nás. Z tohoto důvodu se lidé zajímají o různé tipy a triky, jak na pohovoru uspět. Takovým tématem se zabývá mnoho článků a blogů, včetně magazínu Bety, kde můžete najít následující tvrzení: „Úsměv je základ – Možná vám při pohovoru není právě do smíchu, ale usmějte se za každou cenu! I když se k úsměvu budete nutit, budete na svého potenciálního zaměstnavatele lépe působit“ (Kocmanová, 2017).

Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv (Renier et al., 2024). Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek. Konkrétně, ze studie od Rubena a kolegů (2015) vyplývá, že prospěšnost úsměvu závisí na povaze práce, o kterou se člověk uchází. Pokud je na dané pracovní pozici důležité přátelské a empatické vystupování, úsměv skutečně může k lepšímu dojmu pomoci. Představte si pozici učitele nebo prodejce. Předpokladem takové pozice je možná i ve Vaší představě právě ochotný přístup a pozitivní energie spojená a projevená skrze vstřícný úsměv. Naopak, v případě, že je daná pozice považována za formálnější a seriózní, úsměv je na obtíž, a naopak nám v úspěchu u pohovoru brání. Navíc je důležité i „načasování“ úsměvu. Výsledky ukazují, že prospěšné je usmívat se spíše na začátku a na konci pracovního pohovoru než v jeho samotném průběhu.

Dále v této problematice hraje důležitou roli i upřímnost úsměvu. Výzkum od Woodzicka a kolegů (2008) ukázal, že upřímný úsměv souvisí s lepším hodnocením uchazeče, zatímco ten falešný hodnocení zhoršuje, a to bez ohledu na to, zda je uchazečem žena nebo muž. Tyto závěry podporuje i další výzkum z téhož roku (Krumhuber a kol., 2008), který vyzdvihuje už zmíněné „načasování“ úsměvu a jeho autenticitu jako faktory, které ovlivňují hodnocení uchazeče. Upřímný úsměv vede ke vnímání osoby jako vhodnějšího a kompetentnějšího kandidáta (Krumhuber et al., 2008). Naopak falešný úsměv může být spojován s nižším hodnocením schopností, a to zejména u žen, které se neupřímných úsměvů dopouští častěji (Woodzicka, 2008).

Je tedy pravda, že úsměv je pozitivní výraz, který vede k vřelejším vztahům (Lau, 1982), a proto často přispívá k lepším výsledkům výběrového řízení (Anderson & Shackleton, 1990). Přesto je důležité upozornit, že držet se pravidla „usmívat se za každou cenu“ může být často kontraproduktivní a vést k negativním výsledkům. Velice důležitá je totiž i daná pracovní pozice, upřímnost a dobré načasování úsměvu.

Seznam zdrojů

Anderson, N., & Shackleton, V. J. (1990). Decision making in the graduate selection interview: A field study. Journal of Occupational Psychology, 63(1), 63–76. https://doi.org/10.1111/j.2044-8325.1990.tb00510.x

Kocmanová, Z. (2017, Květen 2). Při pracovním pohovoru pomůže telefonát s rodinou i úsměv. Bety. https://www.bety.cz/prace-a-kariera/clanky/21746/Pri-pracovnim-pohovoru-pomuze-telefonat-s-rodinou-i-usmev?fbclid=IwAR37xYxurY8e0D_V1QfMJYtuE-oqZ-BszIiV8bg3XpqudgkgTelwBgfC7hg

Krumhuber, E. G., Manstead, A. S. R., Cosker, D., Marshall, D., & Rosin, P. L. (2008). Effects of dynamic attributes of smiles in human and synthetic faces: a simulated job interview setting. Journal of Nonverbal Behavior, 33(1), 1–15. https://doi.org/10.1007/s10919-008-0056-8

Lau, S. (1982). The effect of smiling on person perception. The Journal of Social Psychology, 117(1), 63–67. https://doi.org/10.1080/00224545.1982.9713408

Renier, L. A., Kumar, S., Vijay, R. S., Mishra, S., Kleinlogel, E. P., Jayagopi, D. B., & Mast, M. S. (2024). A deepfake-based study on facial expressiveness and social outcomes. Scientific Reports, 14(1). https://doi.org/10.1038/s41598-024-53475-5

Ruben, M. A., Hall, J. A., & Schmid Mast, M. (2015). Smiling in a job interview: When less is more. The Journal of Social Psychology, 155(2), 107–126. https://doi.org/10.1080/00224545.2014.972312

Woodzicka, J. A. (2008). Sex differences in self-awareness of smiling during a mock job interview. Journal of Nonverbal Behavior, 32(2), 109–121. https://doi.org/10.1007/s10919-007-0046-2