„Coby šéf vnímám perfekcionistu jako někoho, koho práce nesmírně baví, až pohlcuje. Je talentovaný, má cit pro detail a prokazatelné výsledky”. Takto jednoznačně popisuje perfekcionismus Tomáš Zetek v magazínu Forbes. Ve svém článku nicméně zapomíná zmínit, že perfekcionismus se může projevovat různými způsoby a že ne každého perfekcionistu práce bezmezně pohlcuje.
https://www.forbes.cz/jste-vykonny-ale-nesnesitelny-proc-je-spatne-ze-jste-perfekcionista/
Vědecké studie perfekcionismus popisují jako multidimenzionální dispozici osobnosti, která se do určité míry vyskytuje u každého člověka (Stoeber & Damian, 2016).
Doposud nejvíce empiricky podložený model perfekcionismu se skládá ze dvou faktorů, které se běžně označují jako perfekcionistické snažení a perfekcionistické obavy (např. Ozbilir, Day & Catano, 2015; Stoeber & Damian, 2014). Perfekcionistické snažení souvisí s vysokými osobnostními standardy jako snahou o dosažení dokonalosti a vysokých cílů. Tento faktor je spojován s pozitivními výsledky, uvědomělostí, řešením zaměřeným na problém a pozitivními afekty. Perfekcionistické obavy se pojí se strachem udělat chybu, s obavou z negativního hodnocení od ostatních, prožívaným rozporem mezi očekáváním a výkonem a negativní reakcí na nedokonalost. Perfekcionistické obavy naopak souvisejí s neuroticismem, vyhýbavým chováním a negativními afekty (Stoeber & Otto, 2006).
Skutečnost, že někoho práce baví až pohlcuje, je součástí pracovní angažovanosti, tedy stavu pozitivní pracovní motivace charakteristického energií, oddaností a pohroužením do práce (Schaufeli & Bakker, 2004). Podle zjištění Stoeber a Damian (2016) se vysoká pracovní angažovanost vyskytuje u lidí, u kterých převládá perfekcionistické snažení. Perfekcionistické obavy naopak silně souvisí s negativními pracovními postoji, jako je nespokojenost s prací, psychologické odloučení od práce a snížený závazek k práci (Ocampo et al., 2020). Na základě těchto zjištění lze potvrdit, že motivovaní a pohroužení do práce jsou spíše jedinci s vyšší mírou perfekcionistického snažení, nikoliv však perfekcionistických obav.
Perfekcionismus bývá v pracovním prostředí spojován s předpoklady výkonnosti, zatímco meta-analýza Harari (2018) poukazuje na slabý a statisticky nevýznamný vztah mezi pracovním výkonem a perfekcionismem.
I když představa perfekcionisty jako výkonného pracovníka často přetrvává, výzkumy tuto skutečnost nepotvrzují. Není vhodné používat pojem “perfekcionismus” jako jednoznačnou nálepku, neboť se může projevovat různými způsoby a nelze tvrdit, že každého zaměstnance s perfekcionistickými rysy práce nesmírně baví.
Harari, D., Swider, B. W., Steed, L. B., & Breidenthal, A. P. (2018). Is Perfect Good? A Meta-Analysis of Perfectionism in the Workplace. Journal of Applied Psychology, 103(10), 1121–1144. doi: 10.1037/apl0000324.
Schaufeli, W. B., & Bakker, A. B. (2004). Job demands, job resources, and their relationship with burnout and engagement: A multi-sample study. Journal of Organizational Behavior, 25, 293–315. doi: 10 .1002/job.248.
Stoeber, J., & Damian, L. E. (2016). Perfectionism in employees: Work engagement, workaholism, and burnout. In Perfectionism, health, and well-being. 265-283, Springer, Cham.
Stoeber, J., & Damian, L. E. (2014). The Clinical Perfectionism Questionnaire: Further evidence for two factors capturing perfectionistic strivings and concerns. Personality and Individual Differences, 61, 38-42.
Stoeber, J., & Otto, K. (2006). Positive conceptions of perfectionism: Approaches, evidence, challenges. Personality and Social Psychology Review, 10, 295–319.
Ocampo, A. C. G., Wang, L., Kiazad, K., Restubog, S. L. D., & Ashkanasy, N. M. (2020). The relentless pursuit of perfectionism: A review of perfectionism in the workplace and an agenda for future research. Journal of Organizational Behavior, 41(2), 144-168. doi: 10.1002/job.2400
Ozbilir, T., Day, A., & Catano. V. M. (2015). Perfectionism at Work: An Investigation of Adaptive and Maladaptive Perfectionism in the Workplace among Canadian and Turkish Employees. Applied Psychology: An International Review, 64(1), 252–280. doi: 10.1111/apps.12032.
Zetek, T. (2019). Jste výkonný, ale nesnesitelný. Proč není dobře, že jste perfekcionista. Forbes.cz [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné z: https://www.forbes.cz/jste-vykonny-ale-nesnesitelny-proc-je-spatne-ze-jste-perfekcionista/.
Kristýna Hrbková, Adéla Novotná, Katarína Podobová
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."