Kresba stromu patří v České republice k nejčastěji používaným projektivním metodám, která se běžně uplatňuje i v oblasti psychologie práce (Svoboda et al., 2004; Urbánek, 2010). Existuje řada knih a článků z oblasti HR, které tento projektivní test doporučují jako vhodnou diagnostickou metodu při výběru zaměstnanců. Například podle Broskvové (in Koubek, 2013) je možné test stromu použít v rámci výběrového procesu či při selekci talentů. Použití testu stromu pro výběr zaměstnanců ale nemá vědeckou oporu a naopak existují argumenty proti použití metody.
Test stromu (Baum test) je projektivní kresebná technika, která vychází z předpokladu, že kresba ovocného stromu může vypovídat o fungování člověka v emociální a sociální oblasti (Svoboda, Humpolíček & Šnorek, 2013). Empirické poznatky naznačují, že test je možné úspěšně použít v rámci klinické populace. Výzkumy potvrdily výpovědní hodnotu kresby stromu například u lidí se schizofrenním onemocněním (Kaneda et al., 2010) či s poruchami příjmu potravy (Mizuta et al., 2002). Pokud je nám však známo, žádný z doposud provedených výzkumů neověřoval vhodnost použití kresby stromu pro výběr zaměstnanců. Administrace testu v rámci psychologie práce tak není podložena žádnými empirickými důkazy a některými autory je proto považována za nevhodnou (Matějka & Vidlař, 2002).
Kromě toho je test kresby stromu dobře známý v rámci široké veřejnosti. Zadání testu i různé zjednodušené návrhy interpretací jsou volně přístupné na internetu, což výrazně snižuje výpovědní hodnotu metody. Test stromu, coby představitel projektivních technik, tím přichází o jednu ze svých nejsilnějších stránek - o předpoklad, že testovaný člověk má jen malou možnost záměrně zkreslit výsledky, jelikož neví, co daný test sleduje a jaké odpovědi jsou žádoucí (Svoboda et al., 2013; Šípek, 2000). Na sníženou výpovědní hodnotu neautentických a stylizovaných a kreseb přitom upozorňují i někteří zastánci projektivních testů (Šípek, 2000).
Jako velmi problematickou vnímáme také administraci testu nedostatečně kvalifikovanými pracovníky. Volné šíření testu na internetu a jeho zdánlivě snadná interpretace může vést k tomu, že kresbu stromu využívají při výběru zaměstnanců lidé bez dostatečného vzdělání a zkušeností. Šablonovité vyhodnocení testu podle určitého klíče však nepřináší žádné, či výrazně zkreslené výsledky (Šípek, 2000). Takovéto užití metody je navíc v rozporu s etickým kodexem psychologů (ČMPS, 1998).
Vzhledem k výše popsaným argumentům nepovažujeme test kresby stromu za vhodnou metodu diagnostiky osobnosti při výběru zaměstnanců. Informace, které test přináší, nejsou potvrzené výzkumy a neposkytují tak vhodný podklad pro výběrový proces.
Zdroje:
ČMPS. (1998). Etický kodex ČMPS 1998. Dostupný z http://cmps.ecn.cz/dl/Etickykodex.pdf
Kaneda, A., Yasui-Furukori, N., Saito, M., Sugawara, N., Nakagami, T., Furukori, H., & Kaneko, S. (2010). Characteristics of the tree-drawing test in chronic schizophrenia. Psychiatry and Clinical Neurosciences, 64, 141–148. doi: 10.1111/j.1440-1819.2010.02071.x
Koubek, L. (2013). Psychologie v řízení lidských zdrojů. Brno: Masarykova univerzita.
Matějka, M., & Vidlař, P. (2002). Vše o přijímacím pohovoru: jak poznat druhou stranu. Praha: Grada Publishing.
Mizuta, I., Inoue, Y., Fukunaga, T., Ishi, R., Ogawa, A., & Takeda, M. (2002). Psychological characteristics of eating disorders as evidenced by the combined administration of questionnaires and two projective methods: the Tree Drawing Test (Baum Test) and the Sentence Completion Test. Psychiatry and Clinical Neurosciences, 56, 41–53. doi: 10.1046/j.1440-1819.2002.00928.x
Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Svoboda, M., Řehan, V., Vtípil, Z., Klimusová, H., Humpolíček, P., Urbánek, T., Kohoutek, T. (2004). Aplikovaná psychodiagnostika v České republice. Brno: MSD, s.r.o.
Šípek, J. (2000). Projektivní metody. Praha: ISV nakladatelství.
Urbánek, T. (2012). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. Testfórum, 1, 6 - 9.
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."