Mýtus: Sledování roztomilých zvířat má vliv na pracovní výkon

27. 2. 2017 Renata Hlavová, Daniela Němcová a Lucie Sodomková

Autoři článku na webových stránkách National Geographic (dále NG) uvádí, že sledování roztomilých mláďat zvyšuje pracovní výkon (National Geographic Česko, 2012). Vychází při tom z výzkumu japonských vědců (Nittono, Fukushima, Yano, & Moriya, 2012), jejichž výsledky ale nesprávně interpretují.

Podle výsledků účastníci výzkumu, kteří sledovali koťata a štěňata, prokázali lepší výkon v úkolech vyžadujících zaměřenou pozornost v porovnání s účastníky, kteří sledovali dospělé kočky a psy (Nittono et al., 2012). Autoři výzkumu to vysvětlují roztomilostí mláďat, která u účastníků vzbudila pečlivost, díky níž mohli svoji pozornost zaměřit na jeden konkrétní úkol (Nittono et al., 2012). Vzbuzení pečlivosti lze z pohledu evoluce vysvětlit tím, že roztomilost mláďat vyvolává starostlivost a zvyšuje pravděpodobnost poskytnutí péče důležité pro jejich přežití (Sherman, Haidt, & Coan, 2009).

Redaktoři NG však tyto výsledky příliš zobecnili. V titulku uvádí, že sledování roztomilých zvířat zvyšuje pracovní výkon; čím víc fotografií koťátek a štěňátek člověk pozoruje, tím lepší pracovní výkon podá. Výzkum ale nijak nepracuje s množstvím předložených fotografií. V závěru jsou výsledky výzkumu shrnuty: dívejte se na koťátka, vaše kariéra si to vyžaduje. Vzhledem k tomu, že čtenáři si častěji přečtou pouze titulek než celý článek (Dor, 2003), může u nich vzniknout mylné a příliš zobecňující přesvědčení, že se výzkum věnoval sledování roztomilých zvířat ve vztahu k pracovnímu výkonu.

Pečlivost a zaměřená pozornost ale nejsou jedinými faktory, které ovlivňují pracovní výkon. Jak mj. uvádí Schmidt (2002) nebo Côté a Miners (2006), pracovní výkon není určen pouze jednou konkrétní schopností (např. pečlivost), jde ale spíše o obecné kognitivní schopnosti. Podle Edwardse, Bella, Arthura a Decuira (2008) je pracovní výkon ovlivněn i dalšími aspekty práce, jako je pracovní spokojenost nebo vnímaná spravedlnost v organizaci (Devonish & Greenidge, 2010). Článek NG však komplexitu pracovního výkonu stírá a zaměňuje výkonnost za pozornost, koncentraci a opatrnost. Příliš zaměřená pozornost ale např. může bránit kreativitě v přístupu k řešení problému a pracovní výkon tak snižovat (Wegbreit, Suzuki, Grabowecky, Kounios, & Beeman, 2012). Sledování roztomilých mláďat s sebou navíc může nést riziko prokrastinace (Myrick, 2015), protože pracovníci mohou odvádět svou pozornost od práce a ztrácet tak čas (Leroy, 2009).

Máme tedy sledovat koťata a štěňata s očekáváním, že se náš pracovní výkon zvýší? Podle literatury se na to spoléhat nemůžeme, protože sledování roztomilých zvířat s sebou sice přináší jisté benefity, ale i rizika. Pokud je však pro splnění úkolu zapotřebí vyšší pečlivost, sledování roztomilých zvířat by mohlo stát za vyzkoušení. Za všech okolností tedy neplatí ani opačný mýtus, že sledování fotek zvířátek snižuje produktivitu a je proto v pracovní době jednoznačně nežádoucí.

Zdroje:

Côté, S., & Miners, C. T. H. (2006). Emotional intelligence, cognitive intelligence, and job performance. Administrative Science Quarterly, 51(1), 1-28.

Devonish, D., & Greenidge, D. (2010). The effects of organizational justice on contextual performance, counterproductive work behaviors, and task performance: Investigating the moderating role of ability-based emotional intelligence. International Journal of Selection and Assessment, 18(1), 75-86.

Dor, D. (2003). On newspaper headlines as relevance optimizers. Journal of Pragmatics, 35, 695-721.

Edwards, B. D., Bell, S. T., Arthur, W., & Decuir, A. D. (2008). Relationships between facets of job satisfaction and task and contextual performance. Applied Psychology: an International Review, 57, 441-465.

Leroy, S. (2009). Why is it so hard to do my work? The challenge of attention residue when switching between work tasks. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 109, 168-181.

Myrick, J. G. (2015). Emotion regulation, procrastination, and watching cat videos online: Who watches Internet cats, why, and to what effect?. Computers in Human Behavior, 52, 168-176.

National Geographic Česko. (2012, October 4). Sledování roztomilých zvířat zvyšuje pracovní výkon. Může za to evoluce [online article].

Nittono, H., Fukushima, M., Yano, A., & Moriya, H. (2012). The power of kawaii: Viewing cute images promotes a careful behavior and narrows attentional focus. PloS one, 7(9), 1-7.

Schmidt, F. L. (2002). The role of general cognitive ability and job performance: Why there cannot be a debate. Human Performance, 15(1-2), 187-210.

Sherman, G., Haidt, J., & Coan, J. (2009). Viewing Cute Images Increases Behavioral Carefulness. Emotion, 9, 282-286.

Wegbreit, E., Suzuki, S., Grabowecky, M., Kounios, J., & Beeman, M. (2012). Visual attention modulates insight versus analytic solving of verbal problems. The Journal of Problem Solving, 4(2), 94-115.