Mýtus: Dobré vztahy na pracovišti prodlužují život

24. 1. 2016 Tomáš Kratochvíl, Jaroslav Malena, Veronika Nouzová a Filip Škrdlík

Internetový server Monster.cz (n.d.) ve svém článku uvádí, že „dobré vztahy na pracovišti prodlužují život”. Takové zjednodušení ale může být poměrně matoucí. Článek vychází z izraelské studie, jež popisuje, že riziko úmrtí je výrazně nižší u lidí, kteří v zaměstnání cítí vyšší vzájemnou podporu. Zároveň sami autoři studie Shirom, Toker, Alkaly, Jacobson a Balicer (2011) podotýkají, že je třeba se nad tímto závěrem více zamyslet. Uvádí, že podpora kolegů v zaměstnání může souviset s rizikovými faktory pro zdraví jedince (např. kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol). A to tak, že lidé pociťující podporu jsou více chránění před těmito riziky, jelikož se vzájemná podpora podílí na lidském well-beingu, tedy osobní pohodě (Shirom et al., 2011). Ze studie ale nevyplývá, že samotné dobré vztahy způsobují delší život. Je to jako bychom řekli, že nejezdit v autě prodlužuje život. Je zjevné, že ne. Jen nás to chrání před rizikem autonehody.

Navíc se tento vztah ukázal jako významný pouze ve skupině 38–43 let, což nestačí na zobecnění „dobré vztahy (…) prodlužují život“ (Monster.cz, n.d.). Může to totiž například pouze znamenat, že člověk s dobrými vztahy v tomto věkovém období více mluví o svých zdravotních potížích s kolegy a tím může dojít k jakési prevenci. Navíc podpora byla měřena pouze 2 položkami velice obecnými položkami, které se ptají na to, zda jim kolegové někdy pracovně pomohli a zda jsou k nim přátelští. Domníváme se, že k posouzení kvality vztahů a míry sociální podpory by bylo třeba dotazník rozšířit. Shirom a spol. (2011) navíc sami zmiňují, že podpora je jen částí modelu. Patří do něj i pracovní požadavky a míra kontroly, kterou zaměstnanec má. U těchto složek autoři studie nenalezli vztah s riziky. A zpochybňují, zda je tedy model jako celek vůbec funguje a zda by nebylo lepší výzkum provést znovu a jinak před utvářením závěrů. Kupříkladu Zapf, Dorman a Frese (1996) píší, že dopad těchto tří složek na osobní pohodu a zdraví je slabší kvůli další existujícím faktorům – jako pracovním podmínkám, socioekonomickém statusu či genetice. Můžeme též uvažovat, zda lidé, kteří rozvíjí své vztahy na pracovišti, nedisponují vlastnostmi, jež snižují rizika pro zdraví – například zda o sebe více nedbají (Holt-Lunstad, Smith, Layton, 2010). Souvislost mezi vztahy a riziky by tedy byla způsobená charakteristikou, jež ovlivňuje vztahy i rizika.

Monster.cz (n.d.) dále tvrdí, že pokud v práci trávíme víc času než s přáteli, mělo by se nám emoční podpory dostávat především v práci. Pomineme-li to, že otázky autorů se vlastně na emoční podporu nezaměřují, dostatek času mimo práci a podpora od rodiny a okolí mají zásadní vliv na osobní pohodu, stejně jako podpora od kolegů (Kossek, Pichler, Bodner, & Hammer, 2011). Nic z toho ovšem neznamená, že by dobré vztahy mezi kolegy nebyly důležité. Monster (n.d). správně uvádí, že podpora, odpočinková místa a neformální společenské akce jsou důležité. Rezerva článku je především v jeho názvu, který neodpovídá obsahu a vytváří mýtus. Jinak totiž platí, že dobré vztahy na pracovišti mají pozitivní vliv na osobní pohodu, redukují stres, a tudíž nás chrání před riziky pro zdraví. Sociální podpora redukuje napětí a stres a může vést k vyšší spokojenosti v práci (Viswesvaran, Sanchez, & Fisher, 1999).

Zdroje:

Holt-Lunstad, J., Smith, T. B., & Layton, J. B. (2010). Social Relationships and Mortality Risk: A Meta-analytic Review [Online]. PLOS Medicine, 7(7). https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1000316

Kossek, E. E., Pichler, S., Bodner, T., & Hammer, L. B. (2011). Workplace social support and work–family conflict: A meta‐analysis clarifying the influence of general and work–family‐specific supervisor and organizational support. Personnel Psychology, 64, 289–313. https://doi.org/10.1111/j.1744-6570.2011.01211.x

Monster (n.d.). Dobré vztahy na pracovišti prodlužují život. Retrieved March 18, 2017, from: https://www.monster.cz/rady-a-tipy/clanek/dobre-vztahy-na-pracovisti-pro...

Shirom, A., Toker, S., Alkaly, Y., Jacobson, O., & Balicer, R. (2011). Work-based predictors of mortality: A 20-year follow-up of healthy employees. Health Psychology, 30(3), 268-275. https://doi.org/10.1037/a0023138

Viswesvaran, C., Sanchez, J. I., & Fisher, J. (1999). The Role of Social Support in the Process of Work Stress: A Meta-Analysis. Journal Of Vocational Behavior, 54(2), 314-334. https://doi.org/10.1177/0018726712440471

Zapf, D., Dorman, Ch., & Frese, M. (1996). Longitudinal Studies in Organizational Stress Research: A Review of the Literature With References to Methodological Issues. Journal of Occupational Health Psychology, 1(2), 145-169.    https://doi.org/1076-8998/96/