Výsledky přijímacího řízení neovlivňujeme pouze svými schopnostmi a dovednostmi, ale také vzhledem a upraveností (Shannon & Stark, 2003). Zejména v popularizačních knížkách a na internetu se můžeme dočíst, které aspekty našeho vzhledu ovlivňují šance u pracovního pohovoru. Manželé Peasovi (2012) se ve své knize „Řeč těla na pracovišti” věnují efektu bradky. „Jít na pohovor s bradkou” uvádí hned na prvním místě v seznamu věcí, které bychom nikdy neměli dělat, chceme-li ve výběrovém řízení uspět. To se můžeme dočíst i v článku „Chcete získat dobrou práci? Tak se oholte!” (Tobak, 2012). Podle Tobaka (2012) se máme oholit, chceme-li mít jistotu, že dostaneme novou práci, či povýšení.
Některé výzkumy skutečně podporují trend přisuzovat mužům s bradkou charakteristiky, které mohou být pro určité pracovní pozice nežádoucí. Dle těchto výzkumů působí muži s bradkou více agresivně, nezodpovědně, neprofesionálně (Andersen, 1999), jako starší a více levicově orientovaní (De Souza, Baiao, & Otta, 2003), a že mají nízkou míru sebekontroly (Muscarella & Cunningham, 1996).
Oproti tomu v experimentu Hellströma a Tekla (1994) nebyli muži s vousy spojováni s žádnou negativní vlastností, ale byli hodnoceni jako důvěryhodní, inteligentní, pomáhající, dobře vypadající a sympatičtí. Pozitivní efekt bradky podporují i další výzkumy. Manažeři ve studii Reeda a Blunka (1990) hodnotili muže s vousy v oblastech atraktivita, vyrovnanost, osobnostní charakteristiky i kompetence lépe než muže hladce oholené. Ve studii van der Landa a Muntinga (2014) byla uchazečům, kteří měli na síti LinkedIn fotku s bradkou, přisuzována ve srovnání s hladce oholenými uchazeči větší míra expertnosti, což zvyšovalo šanci přizvání k pohovoru na pozici vyžadující právě tuto vlastnost. Vousy zde ale neměly vliv na vnímanou atraktivitu ani důvěryhodnost.
Efekt bradky při pohovoru závisí patrně na typu práce. Ve výzkumu Hellströma a Tekla (1994) byli muži s vousy hodnoceni jako profesoři, inženýři, umělci a psychologové, naopak nepůsobili např. jako právníci, politici, či bankéři.
Ačkoli řada studií skutečně nachází vliv bradky na utváření dojmu a šance při výběrovém řízení, nelze říci, že je efekt bradky negativní. Její efekt může být pozitivní i negativní s ohledem na typ pozice a obecně je tento efekt jen malý.
Zdroje
Andersen, P. A. (1999). Nonverbal communication: Forms and functions. Mountain View, CA: Mayfield.
De Souza, A. A. L., Baião, V. B. U., & Otta, E. (2003). Perception of men's personal qualities and prospect of employment as a function of facial hair. Psychological Reports, 92(1), 201-208.
Hellström, A., & Tekle, J. (1994). Person perception through facial photographs: effects of glasses, hair and beard on judgments of occupation and personal qualities. European Journal of Social Psychology, 24, 693-705.
Muscarella, F., & Cunningham, M. R. (1996). The evolutionary significance and social perception of male pattern baldness and facial hair. Ethology and Sociobiology, 17(2), 99-117.
Pease, A., & Pease, B. (2012). Řeč těla na pracovišti. Praha: Portál.
Reed, J. A., & Blunk, E. M. (1990). The influence of facial hair on impression formation. Social Behavior & Personality: An International Journal, 18(1), 169-175.
Shannon, M. L., & Stark, C. P. (2003). The influence of physical appearance on personnel selection. Social Behavior and Personality: An International Journal, 31(6), 613-623.
Tobak, S. (2012). Want a great job? Then shave. Staženo 6. dubna, 2018 z https://www.cbsnews.com/news/want-a-great-job-then-shave/
van der Land, S., & Muntinga, D. G. (2014). To Shave or Not to Shave? In F. F.-H. Nah (Ed.), HCI in Business (pp. 257–265). Springer International Publishing.
Autoři
Lenka Češkova, Klára Hečlová, Kateřina Prachařová, David Vašek
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."