Mýtus: Dobrou práci nezískáte, pokud přijdete na pohovor s bradkou

18. 2. 2019

Mýtus:

Dobrou práci nezískáte, pokud přijdete na pohovor s bradkou

Výsledky přijímacího řízení neovlivňujeme pouze svými schopnostmi a dovednostmi, ale také vzhledem a upraveností (Shannon & Stark, 2003). Zejména v popularizačních knížkách a na internetu se můžeme dočíst, které aspekty našeho vzhledu ovlivňují šance u pracovního pohovoru. Manželé Peasovi (2012) se ve své knize „Řeč těla na pracovišti” věnují efektu bradky. „Jít na pohovor s bradkou” uvádí hned na prvním místě v seznamu věcí, které bychom nikdy neměli dělat, chceme-li ve výběrovém řízení uspět. To se můžeme dočíst i v článku „Chcete získat dobrou práci? Tak se oholte!” (Tobak, 2012). Podle Tobaka (2012) se máme oholit, chceme-li mít jistotu, že dostaneme novou práci, či povýšení.

Některé výzkumy skutečně podporují trend přisuzovat mužům s bradkou charakteristiky, které mohou být pro určité pracovní pozice nežádoucí. Dle těchto výzkumů působí muži s bradkou více agresivně, nezodpovědně, neprofesionálně (Andersen, 1999), jako starší a více levicově orientovaní (De Souza, Baiao, & Otta, 2003), a že mají nízkou míru sebekontroly (Muscarella & Cunningham, 1996).

Oproti tomu v experimentu Hellströma a Tekla (1994) nebyli muži s vousy spojováni s žádnou negativní vlastností, ale byli hodnoceni jako důvěryhodní, inteligentní, pomáhající, dobře vypadající a sympatičtí. Pozitivní efekt bradky podporují i další výzkumy. Manažeři ve studii Reeda a Blunka (1990) hodnotili muže s vousy v oblastech atraktivita, vyrovnanost, osobnostní charakteristiky i kompetence lépe než muže hladce oholené. Ve studii van der Landa a Muntinga (2014) byla uchazečům, kteří měli na síti LinkedIn fotku s bradkou, přisuzována ve srovnání s hladce oholenými uchazeči větší míra expertnosti, což zvyšovalo šanci přizvání k pohovoru na pozici vyžadující právě tuto vlastnost. Vousy zde ale neměly vliv na vnímanou atraktivitu ani důvěryhodnost.

Efekt bradky při pohovoru závisí patrně na typu práce. Ve výzkumu Hellströma a Tekla (1994) byli muži s vousy hodnoceni jako profesoři, inženýři, umělci a psychologové, naopak nepůsobili např. jako právníci, politici, či bankéři.

Ačkoli řada studií skutečně nachází vliv bradky na utváření dojmu a šance při výběrovém řízení, nelze říci, že je efekt bradky negativní. Její efekt může být pozitivní i negativní s ohledem na typ pozice a obecně je tento efekt jen malý.

Zdroje

Andersen, P. A. (1999). Nonverbal communication: Forms and functions. Mountain View, CA: Mayfield.

De Souza, A. A. L., Baião, V. B. U., & Otta, E. (2003). Perception of men's personal qualities and prospect of employment as a function of facial hair. Psychological Reports, 92(1), 201-208.

Hellström, A., & Tekle, J. (1994). Person perception through facial photographs: effects of glasses, hair and beard on judgments of occupation and personal qualities. European Journal of Social Psychology, 24, 693-705.

Muscarella, F., & Cunningham, M. R. (1996). The evolutionary significance and social perception of male pattern baldness and facial hair. Ethology and Sociobiology, 17(2), 99-117.

Pease, A., & Pease, B. (2012). Řeč těla na pracovišti. Praha: Portál.

Reed, J. A., & Blunk, E. M. (1990). The influence of facial hair on impression formation. Social Behavior & Personality: An International Journal, 18(1), 169-175.

Shannon, M. L., & Stark, C. P. (2003). The influence of physical appearance on personnel selection. Social Behavior and Personality: An International Journal, 31(6), 613-623.

Tobak, S. (2012). Want a great job? Then shave. Staženo 6. dubna, 2018 z https://www.cbsnews.com/news/want-a-great-job-then-shave/

van der Land, S., & Muntinga, D. G. (2014). To Shave or Not to Shave? In F. F.-H. Nah (Ed.), HCI in Business (pp. 257–265). Springer International Publishing.

Autoři

Lenka Češkova, Klára Hečlová, Kateřina Prachařová, David Vašek