Mýtus: Leadeři-muži se zaměřují na výsledek, leadeři-ženy dbají na vztahy

27. 3. 2016 Nicola Kociánová, Markéta Klátilová

Na populárním serveru idnes.cz autor v článku s poutavým názvem „Kdo je lepší šéf – muž, nebo žena?“ uvádí, že se muži na vedoucích pozicích více zaměřují na výsledek práce, ženy naopak dbají spíše na vztahy na pracovišti a více se nechají ovlivnit emocemi (Kozina, 2013). I další autoři dokládají (např. Bark, Escartín, & van Dick, 2014) rozšířenost stereotypů týkajících se rozdílů v přístupu mužů a žen na vedoucích pozicích.

Je pravdou, že v chování leadera můžeme rozlišit dva přístupy –  zaměření na úkoly a zaměření na lidi. Leader zaměřený na úkoly chce vidět výsledky práce, zaměřuje se na plánování a řešení problémů a od zaměstnanců má spíše odstup, zatímco leader zaměřený na lidi vytváří přátelské prostředí, podporuje a rozvíjí své podřízené (Crites, Dickson, & Lorenz, 2015). Tvrzení, že ženy preferují pouze jeden z těchto přístupů (zaměření na lidi) a muži druhý (zaměření na úkol), však není pravdivé. Z řady výzkumů (Eagly & Johannesen‐Schmidt, 2001; Thompson, 2000) vyplynulo, že leadeři obou pohlaví využívají oba způsoby chování (zaměření na úkoly i na lidi) ve stejné míře podle toho, zda to situace vyžaduje. Volba chování tedy nezáleží na pohlaví leadera, ale spíše na aktuální situaci a individuálních rozdílech v tom, jak se jí dokáže přizpůsobit.

Předpoklad, že ženy preferují zaměření na vztahy, odpovídá typické představě o femininních (podporující, mírné, empatické, starostlivé) a maskulinních (asertivní, dominantní, soutěživé, kontrolující) způsobech chování (Appelbaum, Audet, & Miller, 2003; Toh & Leonardelli, 2012). Rozsáhlá studie autorek Eagly a Johnson (1990) provedená v reálném prostředí však prokázala, že toto rozdělení neodpovídá chování mužů a žen na vedoucích pozicích. Také bylo zjištěno, že ženy v současnosti využívají prvky chování označované jako maskulinní ve stejné míře jako muži (Kolb, 1999).  Není také pravdou, že by zaměření na emoce bylo čistě ženskou doménou. Bylo prokázáno, že muži a ženy ve stejné míře využívají tzv. androgynní styl vedení (Bark et al., 2014), který spočívá v tom, že lidé na vedoucích pozicích uplatňují zároveň chování, které je tradičně připisováno mužům či ženám (Toh & Leonardelli, 2012). V praxi to zahrnuje např. asertivitu, účelnost a cílevědomost, ale také využívání emoční inteligence, otevřenost a spolupráci.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se nabízí otázka, jestli je vhodné nadále označovat rozdíly v chování leaderů jako maskulinní či femininní, protože to podporuje stereotyp, který dnes už není platný. Vhodnější by bylo zaměřit pozornost na schopnosti leadera přizpůsobit své chování situaci, které jsou na rozdíl od pohlaví klíčové pro jeho efektivitu.

Zdroje:

Appelbaum, S. H., Audet, L., & Miller, J. C. (2003). Gender and leadership? Leadership and gender? A journey through the landscape of theories. Leadership & Organization Development Journal, 24(1), 43-51. doi: 10.1108/01437730310457320

Bark, A. S. H., Escartín, J., & van Dick, R. (2014). Gender and leadership in Spain: A systematic review of some key aspects. Sex Roles, 70(11-12), 522-537. doi: 10.1007/s11199-014-0375-7

Crites, S. N., Dickson, K. E., & Lorenz, A. (2015). Nurturing gender stereotypes in the face of experience: A study of leader gender, leadership style, and satisfaction. Journal of Organizational Culture, Communication and Conflict, 19(1), 1-23.

Eagly, A. H., & Johannesen‐Schmidt, M. C. (2001). The leadership styles of women and men. Journal of Social Issues, 57(4), 781-797. doi: 10.1037/0033-2909.129.4.569

Eagly, A. H., & Johnson, B. T. (1990). Gender and leadership style: A meta-analysis. Psychological Bulletin, 108(2), 233-256. doi: 10.1037/0033-2909.108.2.233

Kolb, J. (1999). The effect of gender role, attitude toward leadership, and self-confidence on leader emergence: implications for leadership development. Human Resource Development Quarterly, 10(4), 305-320. doi: 10.1002/hrdq.3920100403

Kozina, J. (2013). Škola personalistiky: Kdo je lepší šéf - muž, nebo žena? Retrieved from http://finance.idnes.cz/skola-personalistiky-kdo-je-lepsi-sef-muz-nebo-zena-fx5-/podnikani.aspx?c=A130228_1895142_podnikani_sov

Thompson, M. D. (2000). Gender, leadership orientation, and effectiveness: Testing the theoretical models of Bolman & Deal and Quinn. Sex Roles, 42(11-12), 969-992. doi: 10.1023/A:1007032500072

Toh, S. M., & Leonardelli, G. J. (2012). Cultural constraints on the emergence of women as leaders. Journal of World Business, 47(4), 604-611. doi: 10.1016/j.jwb.2012.01.013