V knize Koubka (2013, s.43) Psychologie v řízení lidských zdrojů se uvádí: „Lüscherův test má dobré využití v personalistice, protože postihuje vícero složek osobnosti. (…) Zkoumá preferovaný způsob chování. (…) Zároveň zjišťuje kvalitu interakce vyšetřované osoby a, což je pro oblast práce významné, jeho výkonovou schopnost a pracovní potenciál.”
Lüscherův barevný test (LBT) s proklamovanými ambicemi vypovídat o člověku mnoho informací podle toho, jaké barevné kartičky si při testování vybere (Lüscher, 1991), bývá někdy označován za validní diagnostickou metodu. V psychologii práce může být doporučen pro výběr pracovníků (Koubek, 2013) nebo také pro kariérové poradenství (Stompór-Świderska, 2013) a i v českých podmínkách. Část českých psychologů přiznala, že jej používá pro diagnostiku (Urbánek, 2012). Přitom už v roce 1979 Braun a Bonta upozornili na vážné nedostatky LBT a doporučili jej dále nepoužívat. Mezi tyto nedostatky patří nízká přesnost testu a neexistence platných důkazů potvrzujících, že skutečně měří všechny rysy, jak slibuje (Braun & Bonta, 1979). Obhájce LBT Steinke (1960 in Whitfield & Wiltshire, 1990) dokonce říká, že k vyplnění LBT není třeba barevného vidění. Tvrzení, že u barvového testu nezáleží, zda člověk vidí barvy, je jen špičkou ledovce poukazující na nekonzistenci teorie ohledně LBT. Teze, že barvy jsou spojené s emocemi či náladou, jistou experimentální podporu získala (např. Wexner, 1954), nicméně předpoklad o spojení preference barev s osobnostními rysy prokázaný nebyl (Whitfield & Wiltshire, 1990). Při kariérovém poradenství se nezajímáme, jak se jedinec právě cítí, jde nám právě o trvalejší osobnostní rysy. Preferování určitých barev se navíc podle O´Connor (2011) mění v závislosti na věku, pohlaví či kultuře. To je v rozporu s předpokladem, že by test založený na preferenci barev měřil trvalé osobnostní charakteristiky.
Pro to, aby bylo možné nějaký test spolehlivě používat, je nutné prokázat, že dokáže spolehlivě měřit vymezené psychologické rysy (Urbánek, Denglerová, & Širůček, 2011). To se u Lüscherova testu dokázat nepodařilo a mezi americkými odborníky je obecně považován za jednu z nejméně důvěryhodných metod (Norcross, Koocher & Garofal, 2006). LBT je kritizován i za to, že podléhá tzv. Barnumskému efektu: jeho závěry jsou tak obecné, že jsou zčásti prakticky vždy pravdivé (Holmes, Buchannan, Dungan & Reed, 1986). Při kariérovém poradenství chceme znát potenciál jedince pro určitou pozici, nikoli obecnou charakteristiku, do které se vejde téměř každý.
LBT nelze označit za přínosný nástroj v psychologii práce. Informace, které přináší, nenesou přidanou hodnotu pro posouzení lidí. Používání LBT by se dokonce dalo považovat za porušování etického kodexu psychologů (ČMPS, 1998), kde se zavazují k realistické interpretaci výsledků získaných diagnostickými nástroji.
Zdroje
Braun, C. M., & Bonta, J. L. (1979). Cross-cultural validity, reliability, and stimulus characteristics of the Luscher color test. Journal of personality assessment, 43(5), 459-460.
ČMPS. (1998). Etický kodex ČMPS 1998. Dostupný z
http://cmps.ecn.cz/dl/Etickykodex.pdf
Holmes, C. B., Buchannan, J. A., Dungan, D. S., & Reed, T. (1986). The Barnum effect in Luscher color test interpretation. Journal of Clinical Psychology, 42(1), 133 - 136.
Koubek, L. (2013). Psychologie v řízení lidských zdrojů (Vyd. 1.). Brno: Masarykova univerzita.
Lüscher, M. (1991). Test volby barev k hodnocení osobnosti. Bratislava: Psychodiagnostika.
Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: a Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515 - 522.
O'Connor, Z. (2011). Colour psychology and colour therapy: caveat emptor. Color Research & Application, 36(3), 229-234.
Stompór-Świderska, J. (2013). Possibilities of the Lüscher Test Application in Job Consultancy and Personnel Recruitment. In Jarosiewicz, H. (Ed.), Qualitative Methods In the Professional Diagnosis. Wroclaw: Oficyna Wydawnicza ATUT - Wrocławskie Wydawnictwo Oświatowe.
Urbánek, T. (2012). Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice. TESTFÓRUM, 1(1), 6 - 9. Retrieved from http://www.testforum.cz/domains/testforum.cz/index.php/testforum/article/view/3/3
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika. Praha: Portál.
Wexner, L. B. (1954). The degree to which colors (hues) are associated with mood-tones. The Journal of Applied Psychology, 38(6), 432 – 435.
Whitfield, T. W. A., & Wiltshire, T. J. (1990). Color psychology: a critical review. Genetic, Social, And General Psychology Monographs, 116(4), 385 – 411.
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."