Od vydání popularizační knihy psychologů Hareho a Babiaka Snakes in suits: when psychopaths go to work (2006) se v časopisech z oblasti HR a pracovní psychologie objevila řada článků tvrdících, že mezi lidmi na vysokých manažerských pozicích lze najít více psychopatů než jinde. V této práci se pokoušíme uvést na pravou míru tuto dle našeho názoru značně zkreslenou a nepodloženou informaci, kterou ilustruje například článek Pozor na psychopatov vo vedeni (Karierainfo, 2013).
Nejprve si uveďme, co je to psychopatie a kdo jsou to psychopatové. Psychopatie má podobu od povahových odchylek ,,neškodného podivínství“ až k násilnému antisociálnímu chování (Mahmut, Homewood, & Stevenson, 2008). Podle Hareho a kol., autorů široce uznávaného inventáře psychopatie PCL-R, je psychopatie složena ze 4 faktorů: 1) interpersonálního (např. neodolatelný šarm, grandiózní pocit vlastní hodnoty atd.) 2) afektivního (např. nedostatek svědomí, oploštělá efektivita, nepřítomnost empatie a zodpovědnosti za následky vlastních činů), 3) faktoru životního stylu (potřeba stimulace, náchylnost k nudě, parasitický životní styl atd.) a 4) antisociálního faktoru (slabá kontrola vlastního chování, problémy s chováním v dětství, kriminální minulost atd.). Podle kritéria těchto autorů je nutné k označení člověka za psychopata dosáhnout alespoň 30 bodů na daných škálách (celkem), při 13-29 bodech můžeme člověka pouze označit za osobnost s psychopatickými rysy.
Tvrzení, že mezi manažery je více psychopatů, staví v drtivé většině na empirickém podkladu pouze jedné studie Hareho, Babiaka a Neumanna (2010). Autoři této studie zjistili, že celkový průměrný skór na škále psychopatie byl 2,17 u zaměstnanců v korporátní sféře oproti vyššímu skóru 2,67 ve vzorku běžné populace (autoři neuvádějí, zda se jedná o signifikantní rozdíl). Tedy celkově jsou lidé pracující v korporátní sféře stejně nebo méně „psychopatičtí“ než zbytek populace. Studie ovšem ukazuje, že v korporátní sféře je zvýšený výskyt jedinců s psychopatickými rysy oproti vzorku z běžné populace. Tento rozdíl činí ale pouze cca 3 procentní body. A navíc se nejedná o rozdíl v poměru psychopatů v pravém smyslu slova, ale jen o rozdíl v poměru lidí s osobnostní s psychopatickými rysy (dosáhli 13 a více bodů v inventáři psychopatie). Popularizační články tuto skutečnost neberou v potaz a prezentují profil „patologického psychopata“.
Navíc studie Babiaka, Neumanna a Hareho (2010), na níž se popularizační články odkazují, má značné limity. Zaprvé, autoři přiznávají, že studii je třeba replikovat na větším a reprezentativnějším vzorku před tím, než bude možné výsledky generalizovat na sféru korporátního světa. Dále, primárním účelem studie nebylo stanovit prevalenci psychopatie v korporátní sféře, ale odhalit rysovou strukturu korporátního psychopata – chybí proto adekvátní srovnání s normální populací, a z toho důvodu není možné vyslovit žádný závěr o zvýšeném výskytu psychopatie v korporátní sféře.
Rozšířená domněnka o tom, že mezi manažery je více psychopatů než v běžné populaci, je založena na jediné studii, která
a) nezkoumala manažery, ale zaměstnance v korporátní sféře,
b) nezjišťovala rozdíl v poměru psychopatů, ale lidí s psychopatickými rysy osobnosti,
c) zjistila jen velmi malé rozdíly mezi zaměstnanci v korporátní sféře a ostatními,
d) nebyla provedena na dostatečně reprezentativním vzorku, který by umožňoval širokou generalizaci.
Domněnku tedy můžeme považovat za mýtus způsobený chybnou popularizační interpretací výzkumu, který ve skutečnosti zkoumal a zjistil něco jiného.
Zdroje
Babiak, P., & Hare, R. D. (2006). Snakes in suits: when psychopaths go to work. New York: Regan Books.
Babiak, P., Neumann, C. S. & Hare, R. D. (2010). Corporate psychopathy: talking the walk. Behavioral science and the law, 28 (2), 174-193. doi:10.1002/bsl.925
Karierainfo. (2013). Pozor na psychopatov vo vedení. Staženo z: http://karierainfo.zoznam.sk/cl/1000154/1368166/Pozor-na-psychopatov-vo-vedeni-.
Mahmut, M. K., Homewood, J., & Stevenson, R. J. (2008). The characteristics of non-criminals with high psychopathy traits: Are they similar to criminal psychopaths? Journal of Research in Personality, 42(3), 679–692. doi:10.1016/j.jrp.2007.09.002
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."