Pojem workoholik bývá používán k označení lidí, kteří mají rádi či přímo milují svou práci. Například autorky článku o workoholismu na idnes.cz uvádí, že „typický workoholik miluje práci víc než cokoliv jiného“ (Buřínská & Mandausová, 2009).
Toto tvrzení ovšem nemůžeme pokládat za pravdivé. Vyvrací jej již historicky první definice workoholismu, podle níž je workoholik člověk, kterému nadměrná potřeba pracovat nějak narušuje život (Oates cit. dle Taris, Schaufeli, & Shimazu, 2010). Zdůrazňována je v ní nikoli láska k práci, ale potřeba pracovat, což jsou velmi odlišné pojmy. Nesprávný výklad workoholismu může pramenit z toho, že jeho definice dlouho nebyla jednotná (Spence & Robbins, 1992). V současnosti převažuje vymezení, které charakterizuje workoholismus na základě tří kritérií: vysoké zapojení do práce, vnitřní nutkání k práci a nízké potěšení z ní (tamtéž). Aziz a Zickar (2006) upřesňují, že zapojení do práce odkazuje k množství času, které člověk práci věnuje, nutkáním k práci rozumějí vnitřní popudy, které člověka do práce tlačí, a nízké potěšení z práce je pojmenováním emocionální složky workoholismu. Z této definice jednoznačně vyplývá, že workoholik v práci zalíbení nenalézá. Je patrné, že workoholismus nemá s opravdovou láskou k práci nic společného – ve skutečnosti je spojen spíše s negativními emocemi, které se dostavují v případě nevyslyšení vnitřního nutkání (van Beek, Hu, Schaufeli, Taris, & Schreus, 2012). To dokazuje i zjištění, že workoholici hodnotí práci jako náročnou a mají nižší životní spokojenost (Taris et al., 2010).
Jak tedy označit toho, kdo skutečně „miluje“ svou práci? Člověk, který se práci věnuje s vysokým nasazením a zároveň jej práce těší, bývá v současnosti označován jako vysoce angažovaný. Taris et al. (2010) uvádějí, že pracovní angažovanost má sice s workoholismem jisté společné znaky (například množství času stráveného v práci), v zásadních aspektech se však liší. Hlavní rozdíl je právě ve zmiňovaném emočním ladění – zatímco u workoholismu je vysoké nasazení spojeno s negativními emocemi, u pracovní angažovanosti je tomu naopak (Shimazu, Schaufeli, Kamiyama, & Kawakami, 2015). Angažovaný pracovník také na rozdíl od workoholika hodnotí svou práci pozitivně (Taris et al., 2010) a má z ní potěšení (Wojdyło, 2015). Zatímco workoholismus není spojen s duševní pohodou a dobrým výkonem, pracovní angažovanost ano (Shimazu et al., 2015).
Podle současného pojetí není láska k práci typickým znakem workoholismu, nýbrž pracovní angažovanosti.
Zdroje:
Aziz, S., & Zickar, M. J. (2006). A cluster analysis investigation of workaholism as a syndrome. Journal of Occupational Health Psychology, 11(1), 52. doi: 10.1037/1076-8998.11.1.52
Buřínská, B., & Mandausová, K. (2009). Už vás práce pohltila? Otestujte se. finance.idnes.cz. Staženo 19. 4. 2016 z http://finance.idnes.cz/uz-vas-prace-pohltila-otestujte-se-dt4-/podnikan...
Shimazu, A., Schaufeli, W. B., Kamiyama, K., & Kawakami, N. (2015). Workaholism vs. work engagement: The two different predictors of future well-being and performance. International Journal of Behavioral Medicine, 22(1), 18-23. doi:10.1007/s12529-014-9410-x
Spence, J. T., & Robbins, A. S. (1992). Workaholism: Definition, measurement, and preliminary results. Journal of Personality Assessment, 58(1), 160-178. doi:10.1207/s15327752jpa5801_15
Taris, T. W., Schaufeli, W. B., & Shimazu, A. (2010). The push and pull of work: About the difference between workaholism and work engagement. In A.B. Bakker, & M.P. Leiter (ed.), Work engagement: A handbook of essential theory and research, 39-53.
van Beek, I., Hu, Q., Schaufeli, W. B., Taris, T. W., & Schreurs, B. H. (2012). For fun, love, or money: What drives workaholic, engaged, and burned‐out employees at work? Applied Psychology, 61(1), 30-55. doi:10.1111/j.1464-0597.2011.00454W
Wojdyło, K. (2015). „Workaholism“ does not always mean workaholism...? About the controversial nomenclature in the research on work addiction. Polish Psychological Bulletin, 46(1), 133-136. doi:10.1515/ppb-2015-0017
Je pravda, že usmívání se během pohovoru může mít na hodnocení uchazeče příznivý vliv. Aktuální zjištění však univerzálnost této rady nepodporují. Ukazuje se, že úsměv působí příznivě jenom za určitých podmínek.
"Během pandemie COVID-19 silně posílil trend práce z domova. Více zaměstnanců přeneslo kancelář do svých domovů a firmy zvažují využití home office i do budoucna. iDNES.cz (2021) však přichází s tvrzením, že u dlouhodobého HO dramaticky klesá produktivita zaměstnanců..."