Představení soutěžních prací 2025

1. Politik byl nachytán při lži!

To může znít jako běžná součást mediální pěny dní, pokud však vyrobíte dvě věrohodně působící verze zpravodajských článků na toto téma - jednu na téma osobně laděné a jednu na téma ideologicky laděné lži, můžete začít experimentovat.

Bc. Pavel Dítě nápad ve své práci rozvinul do podoby experimentu, v němž zkoumal vliv takto prezentované předlohy na důvěru v autoritu. Sledoval přitom zprostředkující roli pravicového vs. levicového autoritářství a bral v úvahu i důvěru k médiu samotnému. Pro zachování věrohodnosti předloh šlo v tomto případě o simulaci článků na hojně navštěvovaném serveru Novinky_cz.

Je zřejmé, že z podobného nápadu a experimentálního designu nemůže vzejít špatná práce. Když ke všemu přičteme vzorek čítající 245 lidí, sledování více kontrolních proměnných, využití konfirmačních faktorových analýz i vícenásobného lineárního regresního modelu o čtyřech krocích s moderací pro hlavní analýzu, může to být velmi zajímavé čtení. Pokud Vás námět soutěžní práce, která vznikala pod vedením Mgr. Martina Tancoše, oslovil, můžete si ji celou přečíst zde:
https://psych.fss.muni.cz/media/3813089/soutez_2025_pavel_dite.pdf

Autor práce, Bc. Pavel Dítě ji osobně představí v rámci soutěže studentských psychologických prací v pátek 14. 3. 2025.

Program akce najdete v tomto harmonogramu: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-14-3-mistnost-m117-od-10-hod

2. Táňa - Thajský box, Eliška - zápas ve volném stylu, Julie - Brazilské jiu-jitsu/grappling

Tři ženy věnující se bojovým sportům více než čtyři roky nebo na soutěžní úrovni a výzkumnice, která má s bojovým sportem vlastní aktivní zkušenost. Jaký asi může být námět jejich rozhovoru? ;-)

Bc. Bianku Obertovou zajímalo, jak se podle jejich názoru vyvíjí sebeobraz bojovnice, jak vnímají příspěvek bojového sportu k vývoji vlastní osobnosti i zkvalitnění vlastního života, nakolik může být role bojového sportu ambivalentní při vnímání vlastního těla a nakolik jsou v jejich životě v kontrastu sebeobraz bojovnice a sebeobraz ženy. Čeho se silné ženy obávají? S čím se na své cestě sportem i životem musí vyrovnávat?

Pro podobná témata se přímo nabízí kvalitativní metoda výzkumu, v tomto případě padla volba na interpretativní fenomenologickou analýzu. Jak vše dopadlo a co vše se autorka dozvěděla o druhých (a možná zprostředkovaně i o sobě), se dozvíte v soutěžní práci, která vznikala pod vedením Mgr. Jana Širůčka, Ph.D.:

Skúsenosti a sebepojetí žien praktizujúcich bojové športy: Interpretatívna fenomenologická analýza.

Práce je v plném znění dostupná zde:
https://psych.fss.muni.cz/media/3812616/soutez_2025_bianka_obertova.pdf

Autorka práce, Bc. Bianka Obertová ji osobně představí v rámci soutěže studentských psychologických prací 14. 3. 2025.
Program akce najdete v tomto harmonogramu: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-14-3-mistnost-m117-od-10-hod

3. Proč v tom dotazníku, herdek, není střední hodnota?

Možná jste někdy vyplňovali dotazník, v němž by se vám na odpovědní škále velmi hodila neutrální střední hodnota. Jak se mám např. rozhodnout, jestli potřebujeme univerzální povinný vojenský výcvik, když se ve mně sváří spousta protichůdných argumentů? Nebo když se o věc moc nezajímám a jsem zněním položky zaskočen? Jak mám dát najevo, že prostě nevím a neumím se právě teď rozhodnout, když mi k tomu výzkumník nenabídl patřičnou variantu odpovědi?

Bc. Vendula Martincová ve své práci vysvětluje, že pohnutky výzkumníka v tomto případě bývají zcela racionální. Zařazení středního bodu totiž může mít své nevýhody z hlediska interpretace výzkumu. Zjevně totiž respondenty láká jako určité těžiště reakce (až pětiny respondentů), čímž snižuje variabilitu odpovědí. Lidé se zkrátka spíše vyhýbají krajním hodnotám a mívají tendenci "odpovídat umírněně a vyváženě". Samotná forma dotazníku se tak ve výzkumu může stát zdrojem zkreslení.

Do diskuse ohledně vhodnosti zařazování střední hodnoty se autorka rozhodla přispět vlastním výzkumem. Co myslíte, objevila rozdíly mezi nabízenou šestistupňovou a sedmistupňovou škálou (se zařazeným "lichým" středním bodem)? Reagují na ně lidé jinak? A jak to dopadlo ve vztahu k šestistupňové škále se slovním doplňkem „nevím/nelze odpovědět“?

Celý napínavý souboj dotazníkových položek můžete sledovat v soutěžní práci, která vznikala pod vedením Mgr. Hynka Cíglera, PhD.

Střední bod v Likertově škále: Vliv na psychometrické charakteristiky škály a odpověďové procesy respondentů
https://psych.fss.muni.cz/media/3813114/soutez_2025_vendula_martincova.pdf

Autorka práce, Bc. Vendula Martincová ji osobně představí v rámci soutěže studentských psychologických prací 14. 3. 2025.

Program akce najdete v tomto harmonogramu: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-14-3-mistnost-m117-od-10-hod

4. Není tady chyba tisku? Nezapomněli jste na jednu variantu odpovědi?

"Ve studii (Schwarz et al., 1991), v níž se ptali respondentů, jak úspěšní jsou ve svém životě a porovnávali vůči sobě dvě škály, jedna nabývala hodnot 0 až 10 a druhá –5 až 5. Ve druhém případě se do nižší poloviny škály zařadilo o polovinu méně respondentů než do stejného rozpětí u škály označené 0-10."

To zní jako zajímavá zápletka na úvod, co říkáte? "Je zřejmé, že odpovědní stupnice nemusí být pouze neutrálním zprostředkovatelem, ale její podoba a prezentace i v nepatrných detailech aktivně utvářejí odpověď respondenta na otázku," navazuje na úvodní výkop po několika dalších důkazech autorka práce Bc. Pavla Rosenkrancová.

Zaujalo ji zejména, jak je možné lépe rozlišovat v odpovědích respondentů, pokud se dá očekávat převaha odpovědí jednoho druhu. Např. v dotazníku životní spokojenosti lidé mívají tendenci si svůj život spíše chválit a pochvalovat, což je sice obecně dobrá zpráva, ale z hlediska výzkumníka, který by chtěl míru životní spokojenosti rozlišovat jemněji, jde o výzvu, jak měřící nástroj správně "zkalibrovat" respondentům na míru. V posledních letech se tak prosazuje tendence nabízet lidem škály méně symetrické, např. v podobě "spíše nesouhlasím – spíše souhlasím – souhlasím – naprosto souhlasím".

"Asymetrická Likertova škála" je tak zaklínadlo, s nímž se možná začneme setkávat stále častěji. Předpokladem ale samozřejmě je ověření účinnosti podobné formy oslovování respondentů. Právě do této nesnadné úlohy se pustila autorka práce.

Jak to dopadlo? Fungovala asymetrická stupnice v praxi jinak než standardní symetrické škály? A jaké to má důsledky pro psychometrickou praxi? To se dozvíte v soutěžní práci, které vznikala pod vedením Mgr. Hynka Cíglera, PhD.

Asymetrická Likertova škála
https://psych.fss.muni.cz/media/3813090/soutez_2025_pavla_rosenkrancova.pdf

Autorka práce, Bc. Pavla Rosenkrancová ji osobně představí v rámci soutěže studentských psychologických prací 14. 3. 2025.
Program akce najdete v tomto harmonogramu: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-14-3-mistnost-m117-od-10-hod

5. Proč každý z těch metrů měří jinak? Jak vlastně měří? A jak změřit to, co jen předpokládáme?

Pokud anotace výzkumné práce začíná slovy "Cílem této práce je prozkoumat možný vztah mezi parametry položek získanými prostřednictvím Bradley-Terryho modelu a Raschova modelu s cílem podpořit možnosti měření v psychologii v rámci realistického filosofického rámce", je jasné, že půjde o vysoce expertní záležitost.

Bc. Matej Rusiňák se pustil do nelehkého úkolu, který nejsrozumitelněji vystihuje popis v rámci informovaného souhlasu respondentů: "V této konkrétní studii se zaměřujeme na samotnou podstatu toho, co psychologickými metodami měříme, a srovnáváme odpovědi získané pomocí různých metod dotazování. Kromě tradiční formy, která se vás ptá na míru souhlasu s jednotlivými tvrzeními, budete mít za úkol také srovnávat dvojice tvrzení a vybírat takové, které lépe odpovídá zadání."

Představit si tak můžete např. dotazník/inventář, v němž se setkáte s následující formou instrukce: Vyberte možnost, která lépe reprezentuje výrok vyššího člověka." Následují dvě nabízené možnosti, jejichž relevanci vzájemně srovnáváte: 1. "Když chci někoho obejmout, většinou se musím sklonit." a 2. Kvůli mé menší výšce lidé hádají, že jsem mladší, než ve skutečnosti jsem."

Kdo si např. na sobě někdy zkoušel "Dotazník výšky" použitý ve studii, tuší, že sám o sobě působí trochu jako kouzlo. ;-) Nyní tady ovšem máme pokus o jeho další upgrade. Jak to (mj. po 14 838 srovnáních) dopadlo? Výsledky můžete spolu s autorem analyzovat a interpretovat v anglicky psané soutěžní práci, které vznikala pod vedením Mgr. Hynka Cíglera, PhD.

Comparison of the Item Parameters Obtained through the Bradley-Terry Model and the Rasch Model
https://psych.fss.muni.cz/media/3813100/soutez_2025_matej_rusinak.pdf

Autor práce, Bc. Matej Rusiňák ji osobně představí v rámci soutěže studentských psychologických prací 14. 3. 2025.
Program akce najdete v tomto harmonogramu: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-14-3-mistnost-m117-od-10-hod