Představení soutěžních prací 2024

Letos se nám urodilo! :-)

Do soutěže studentských psychologických prací máme přihlášených rovnou osm prací. V tomto příspěvku vám chceme představit pestrou nabídku soutěžních textů. V nich rozhodně nehrozí fráze ani slovní vata. Toto jsou odborné práce opřené o rigorózní postupy, metodologické zásady a mnohdy i spoustu netriviální statistiky. Pojďme na to. :-)

1. Funkčnost nového subtestu "Líná Džina" určeného dětem mladšího školního věku k měření schopnosti rozpoznávat emoci z intonace hlasu ověřovala Bc. Karolína Umová.

Viz: "Subtest Líná Džina je součástí testové baterie Frída a podivuhodná galerie (Portešová et al., 2022). Jedná se o test podaný formou počítačové hry. Participant dostává postupně 20 kreslených scének v podobě krátkých videí, které vždy vyústí v nějakou sociální situaci vyžadující reakci, jíž vypravěč uvede “(protagonista) říká:..”, načež je úkolem participanta si přehrát tři možnosti, s jakou intonací mohla být obsahově neutrální věta pronesena. K dispozici má možnosti, které se navzájem liší jenom emočním zabarvením..."

Nakolik ověřování bylo či nebylo úspěšné, se dozvíte z práce, která je zveřejněna pod tímto odkazem:
https://psych.fss.muni.cz/media/3623766/soutez-2024-karolina-umova.pdf

---

2. "Body positivity-příspěvky" jsou obsahy, které se snaží tlumit vliv nedosažitelných ideálů krásy a podporují oceňování všech lidských těl. Může mít zhlédnutí podobných příspěvků vliv na míru sebe-objektifikace, tj. zvnitřněný pohled na sebe sama jako na objekt, který má být hodnocen? Tato otázka byla těžištěm zájmu Bc. Niny Křížové.

Viz: "Tělesné ideály a jejich nedosažitelnost tedy vedou k různým omezením. Proto se některá nová média, mezi která řadíme i sociální sítě, snaží na koncept nedosažitelných ideálů krásy reagovat. Touto reakcí na sociálních sítích jsou body positivity obsahy. Body positivity příspěvky jsou obsahy, které se snaží tlumit vliv nedosažitelných ideálů krásy a podporují oceňování všech těl (Cohen, Fardouly et al., 2019). Například zdůrazňují, že každé tělo je krásné, poukazují na důležitost „vnitřní krásy“ (vlastnosti, chování apod.), či zdůrazňují potřebu péče o každé tělo, bez ohledu na jeho váhu či výšku (Cohen, Irwin et al., 2019). Tyto účty jsou však kritizovány za zvyšování sebe-objektifikace (Cohen, Fardouly et al., 2019). Sebe-objektifikaci chápeme jako zvnitřnění pohledu na sebe samu jako na objekt, který má být hodnocen (Fredrickson & Roberts, 1997). Tento pohled na ženy jako na objekty, které mají být hodnoceny, nám ukazují média, protože vzhled a atraktivitu zdůrazňují, což vede k tomu, že si tento pohled zvnitřňujeme a díváme se tak na sebe (Fredrickson & Roberts, 1997). Sebe-objektifikace pak může vést k prožívání tělesného studu, úzkosti, zhoršené pozornosti při mentálních a fyzických úlohách či k horší citlivosti k tělesným stavům (např. hlad, emoce; Calogero, 2012). Body positivity příspěvky jsou za zvyšování sebe-objektifikace kritizovány, protože po jejich zhlédnutí mají ženy vyšší sebe-objektifikaci než po zhlédnutí neutrálních podnětů (Cohen, Fardouly et al., tamtéž)."

https://psych.fss.muni.cz/media/3622266/soutez-2024-nina-krizova.pdf

---

3. Přepadl vás někdy pocit, že jste dosáhli zásluh a uznání, které si vlastně nezasloužíte? Že se cítíte jako "podvodník", který své pozice dosáhl nějakou nahodilou shodou okolností? Pak jste nejspíše podlehli tzv. "impostor fenoménu". Můžeme se s ním setkat i u českých studentů psychologie? Existuje vztah mezi impostor fenoménem a mírou akademické prokrastinace a akademického výkonu? To jsou otázky, které ve své práci řešila Bc. Kateřina Křivánková.

Viz: "Clance a Imes (1978) si začaly postupně všímat opakujících se vzorců v myšlení a prožívání vysokoškolských studentek s vynikajícím prospěchem. U těchto žen se vyskytovaly intenzivní obavy, že ve skutečnosti nejsou tak kompetentní, jak se zdají. I přesto, že získaly tituly, dosáhly výjimečných výsledků či profesního uznání od svých kolegů, neprožívaly vnitřní pocit úspěchu. Připadaly si, že se ocitly na místě, na které nepatří, a že svého postavení dosáhly pouze na základě vnějších okolností jako jsou štěstí či omyl. Proto se dostaly na pozice, které si pro svůj nedostatek schopností a vědomostí vlastně nezasluhují. Vnitřní prožívání přesvědčenío intelektuální falešnosti v nich vyvolávalo silné obavy, že si důležité osoby v okolí jejich nedostatečnosti všimnou a zjistí, že jsou méně schopné, než se předpokládalo. Zkrátka, vnímaly se jako „podvodnice“, které mezi ostatní chytré lidi v oboru nezapadají, a děsily se, že budou odhaleny. Trpěly úzkostí, strachem z neúspěchu a nespokojeností se životem (Clance & Imes, 1978; Clance & O'Toole, 1987; Zanchetta et al., 2020)..."

https://psych.fss.muni.cz/media/3624368/soutez-2024-katerina-krivankova.pdf

---

4. Práci z oblasti psychometriky si zvolil i Bc. Martin Burget, který analyzoval data získaná při sledování očních pohybů v průběhu vyplňování osobnostního dotazníku ve dvou experimentálních podmínkách. Přitom např. snaha stylizovat se do podoby ideálního zaměstnance v hypotetickém výběrovém řízení mohla být pro participanty docela zajímavou zkušeností. U podobného zadání pochopitelně nemohou chybět úvahy o možném vlivu sociální žádoucnosti. Více bude jasnější díky této ukázce:

Viz: "Participanti měli vyplnit osobnostní dotazník NEO-FFI, zatímco pohyby jejich očí byly měřeny eye-trackerem. Tento dotazník měli vyplnit celkem dvakrát, a to dvěma různými způsoby. Při upřímné podmínce byli participanti instruováni k co nejpřesnějším a nejupřímnějším odpovědím. Při neupřímné podmínce bylo jejich úkolem odpovídat na dotazník tak, aby působili dojmem ideálního zaměstnance v hypotetickém výběrovém řízení. Pořadí těchto podmínek bylo randomizované. Počet participantů v obou pořadích podmínek byl rovnoměrný. Pro účely plánovaných analýz byly relevantní pouze odpovědi z upřímné podmínky. V exploračních analýzách jsem později použil i data z neupřímné podmínky. Během vyplňování dotazníku byl měřen reakční čas na jednotlivých položkách. Ten byl definován jako doba od začátku prezentace dané položky po zvolení jedné z odpovědí. Reakční čas jsem použil v některých exploračních analýzách."

https://psych.fss.muni.cz/media/3622269/soutez-2024-martin-burget.pdf

---

5. "Resilience" jako "pozitivní adaptace navzdory nepříznivým podmínkám", případně jako houževnatost, nezdolnost, schopnost vyrovnat se s "ranami osudu" a způsob jejího měření v období adolescence pomocí škály Child and Youth Resilience measure (CYRM-12) zaujala Bc. Annu Literovou. Jak metoda obstála v kritické analýze opřené o data ze vzorku cca 5 tis. repondentů? Citace z abstraktu práce napoví víc:

Viz: "Předchozí validizační studie poskytovaly nejednoznačný obraz faktorové struktury CYRM-12. Vzorek (N = 5 054) tvořili slovenští adolescenti ve věku 13-15 let. Data byla sbírána v rámci čtvrté vlny projektu HBSC. Výsledky unrestricted faktorové analýzy (n = 2 413) poskytly empirickou podporu pro čtyřfaktorové řešení, nicméně po bližším prozkoumání se řešení ukázalo jako nevhodné s ohledem předpoklady postulované ekologickou teorií resilience. Výsledky restricted faktorové analýzy (n = 2 438) neposkytly empirickou podporu pro jednofaktorové řešení. Reliabilita škály CYRM-12 byla pro použití ve výzkumu dostačující (McDonaldova omega total = 0,8). Celkově považuji škálu za špatný nástroj k měření resilience a nedoporučuji ji používat ve výzkumech."

https://psych.fss.muni.cz/media/3623906/soutez-2024-anna-literova.pdf

---

6. Bc. Adama Strojila zaujala nová možnost administrace internetových psychologických dotazníků pomocí krátkých videonahrávek a pokusil se zjistit, nakolik je jejich podoba srovnatelná s klasickou textovou variantou dotazníků. Jak obstála metoda přímého srovnání v experimentu? Kterou z forem nakonec respondenti hodnotili jako atraktivnější? Odpovědi najdete pod přiloženým odkazem.

Viz: "Aby bylo zobrazení videa co nejjednotnější napříč zařízeními, byly zcela odebrány ovládací prvky videa, jako ovládání hlasitosti nebo posuvník. Stejně tak bylo zakázáno přehrávání v režimu celé obrazovky, zvláště kvůli tomu automatickému na mobilních zařízeních, nebo funkce obraz v obraze (PiP). Byla také zajištěna plná responzivita videí, aby vždy co nejlépe vyplnila obrazovku použitého zařízení a administrátor byl bez obtíží viditelný. To také znamená, že byly položky zobrazovány vždy po jedné. Pro co nejintuitivnější ovládání byla přidána vlastní grafika překrývající video, která instruuje respondenta k jeho přehrání, a která je zobrazena vždy, když je video pozastaveno, přehrávání skončilo, nebo ještě nezačalo..."

https://psych.fss.muni.cz/media/3622272/soutez-2024-adam-strojil.pdf

---

7. Přemýšleli jste někdy nad schopnostmi, které musíme uplatnit, když se snažíme vžít do postavy literárního příběhu? Jak obtížné přitom může být např. oprostit se od vlastní perspektivy a zkušenosti? Jakým způsobem si pak člověk např. za aktéra příběhu interpretuje dvojznačné a víceznačné poznámky? Tyto a podobné úvahy týkající se tzv. "teorie mysli" ve své práci detailně rozvinul Bc. Jan Auer. Více v citaci z textu:

Viz: "Specifickou formu projevu "curse of knowledge" popsal i Keysar (1994), který ji nazval "iluzorní transparence". Participantům byly představeny krátké scénáře se dvěma postavami, na jejichž konci jedna z postav pronesla dvojznačnou poznámku, která mohla či nemusela být myšlena upřímně. Kupříkladu, v jedné takové situace je muži jménem David doporučena divadelní hra (nebo film). David ji zhlédne a má na ni buď pozitivní či negativní názor. Když je pak druhý den dotázán, jak se mu hra líbila, odpoví, že „byla skvělá, prostě skvělá.“ Takto formulovaná poznámka může signalizovat upřímné nadšení i silný sarkasmus. Participanti měli odhadnout, jak si tuto poznámku druhá osoba vyloží. Pokud věděli, že poznámka byla myšlena neupřímně (Davidovi se hra nelíbila), měli tendenci odhadnout, že i druhá osoba interpretuje poznámku jako spíše sarkastickou. Naopak, pokud věděli, že byla myšlena upřímně (Davidovi se hra líbila), byl efekt opačný. Třebaže postava ve scénáři neměla jasné informace o tom, jak byla poznámka myšlena, a samotná poznámka byla formulována tak, aby šla interpretovat oběma způsoby, participanti usuzovali, že záměr, s jakým byla pronesena, je postavě stejně jasný, jako jim samotným..."

https://psych.fss.muni.cz/media/3623900/soutez-2024-jan-auer.pdf

---

8. Role hry a hravosti při výchově dětí ke sportu a spojitosti s duševním zdravím adolescentů sportovců" je práce založená na kvalitativní metodologii, konkrétně tematické analýze. Bc. Marek Žlutíř v ní sledoval řadu aspektů sportovní hry vč. role soupeření, motivace, hravosti a kreativity a vyrovnávání se stresem. To nejdůležitější z výpovědí dospívajících respondentů najdete v textu práce. Viz níže.

Viz: "Pro kódování jsem využil analytický program MAXQDA. Braun a Clarke (2013) kategorizují kódy na latentní a sémantické, kategorizace jsem tak během kódování využil rovněž já. Sémantické kódy zachycují jazyk a významy respondentů a data spíše shrnují. Latentní kódy jdou více „za data“ a vyházejí z výzkumníkových koncepcí a teorií, jež výzkumník využívá pro interpretaci dat. Sémantické kódy tedy zachycují explicitní významy, zatímco latentní kódy spíše významy implicitní. Příkladem sémantických kódů v mé práci jsou například Trenér se věnuje hvězdám nebo Rodiče jsou motivace, jež přímo kopírovaly výpovědi respondentů. Příkladem latentních kódů jsou například Trénink jako bezpečné prostředí pro zkoušení věcí nebo Iniciativa jako součást playfulness..."

https://psych.fss.muni.cz/media/3623901/soutez-2024-marek-zlutir.pdf

Prezentace a soutěžní obhajobu všech prací můžete sledovat na vlastní oči už v pátek 23. 2. 2024 v amfiteátru v atriu FSS MU.

Srdečně vás zveme!

Viz: https://psych.fss.muni.cz/cosedeje/aktuality/harmonogram-skolniho-kola-souteze-studentskych-psychologickych-praci-patek-23-2-atrium-fss-od-1000