Průchod studiem
Zorientovat se v průchodu studiem a ve všech studijních náležitostech může být zpočátku nesnadné – v úvodních dnech vašeho studia vám v tom může pomoci Průvodce pro prváky, který nabízí několik praktických startovacích tipů a společně s hlavní Studentskou stránkou MUNI slouží jako rozcestník pro získání těch nejdůležitějších informací o studiu. Dostatečnou informovanost se vyplatí nepodcenit – jen tak do svého studia vstoupíte s jasnou představu, co vás bude (nejen) v prvním semestru očekávat a nic vás nepříjemně nezaskočí. Že jste skutečně dobře porozuměli všem důležitým formálním nárokům studia si můžete snadno ověřit například v tomto krátkém testu.
Hlavní/vedlejší studium
Stejně jako jednooboroví studenti, součástí komunity naší katedry jsou také studenti, kteří studují psychologii v režimu maior či minor. Hlavní/vedlejší studium nabízí skvělou možnost, jak psychologii prakticky propojit s jinými obory a rozšířit tak možnosti svého profesního uplatnění. Jako absolvent maior studia psychologie se můžete dále hlásit na navazující magisterské studium psychologie a s výjimkou kariéry klinického psychologa (více ve FAQ) se poté můžete uplatnit ve stejných oblastech jako psychologové „jednooboroví“ – ať už se jedná o psychoterapii, psychologii práce a organizace, školní psychologii či další směry.
Jednooborové studium
Pokud jste nastoupili na psychologii jako jednooboroví studenti, musíte k úspěšnému zakončení za studium nasbírat minimálně 180 kreditů. Z nich vám většinu zabere celkem 25 povinných („Áčkových“) kurzů, které musíte během studia absolvovat. Zbytek je pak nutné doplnit kurzy povinně volitelnými („Béčkovými“), z nichž alespoň dva musí být v anglickém jazyce. Až 9 kreditů z tohoto zbytku je možné nasbírat také skrze kurzy volitelné („Céčkové“), tedy kurzy libovolného charakteru, které si můžete zapsat kdekoliv na univerzitě mimo naši katedru (pro více info o rozdílech mezi typy kurzů viz FAQ). Kromě toho je potřeba do státnic zvládnout také 2 kurzy tělesné výchovy a sportu (každý po 1 kreditu) a k tomu získat 4 kredity za minimální jazykovou kompetenci (uznáním certifikátu B2 nebo absolvováním jednoho ze čtyř kurzů akademické angličtiny CJVA101-104; více ve FAQ).
Maior (hlavní)
V případě režimu maior – tedy hlavního studia – si z psychologie odnesete alespoň 120 kreditů a k tomu i obhájenou bakalářskou práci. Kromě nižšího počtu povinných psychologických kurzů, kterých je v případě hlavního studia 17, pro vás budou platit stejné podmínky ukončení studia jako pro studenty jednooborové psychologie (včetně alespoň 2 Béčkových předmětů v anglickém jazyce).
Minor (vedlejší)
V režimu minor vás bude čekat celkem 8 povinných psychologických předmětů, které společně představují jádro celého oboru. Ty dále doplníte nejméně 20 kredity za psychologické předměty povinně volitelné (které mohou být kromě tradičních rozšiřujících „Béčkových“ kurzů tvořeny také povinnými předměty jednooborového režimu). Dohromady si tak z vedlejšího studia psychologie odnesete alespoň 60 kreditů, které vám k vašemu hlavnímu studijnímu oboru zajistí solidní psychologický základ.
Registrace předmětů a sestavení rozvrhu
Před začátkem každého semestru (přesné časové schéma naleznete v ISu v rámci Přehledu harmonogramu období fakult) je potřeba si všechny předměty, které budete chtít absolvovat, nejprve zaregistrovat. Při výběru předmětů k registraci je užitečné řídit se šablonou Doporučený průchod studiem v ISu (Studium > Registrace a zápis předmětů > FSS: šablona > Studijní katalog a registrační šablony > Psychologie > typ studia > Doporučený průchod studiem) – ta přehledně nastiňuje nejschůdnější cestu napříč celým studiem a ukáže vám, jaké povinné předměty je ideální si zaregistrovat v jednotlivých semestrech (je však důležité podotknout, že šablony počítají pouze s pravidelně vypisovanými kurzy - mimořádně či občasně vypisované kurzy zde zpravidla nejsou zahrnuty). Povinné kurzy mívají neomezenou kapacitu, a proto s jejich registrací, na rozdíl od "Béčkových" kurzů, nemusíte nutně spěchat. Jak na IS se dovíte v příslušné sekci této stránky, nebo se můžete obrátit k nápovědě ISu.
Velká část "Áčkových" kurzů má kromě nepovinných přednášek i své seminární skupiny s povinnou docházkou, mezi kterými je potřeba si jednu zvolit. Každá seminární skupina má typicky výuku v jiný čas a v některých kurzech vedou skupiny různí vyučující. Protože kapacita seminárních skupin je limitovaná a váš výběr rozhodne o podobě vašeho rozvrhu až do konce semestru, vyplatí se si přihlašování do seminárních skupin ohlídat a nepromeškat jej. Pro vypisování seminárních skupin neexistuje jednotný časový rámec a v každém kurzu je to individuální – vyučující vás však typicky dopředu upozorní mailem. Pokud se vám nepodaří zapsat se do preferované seminární skupiny, určitě zkuste o svém trápení napsat do vaší ročníkové skupiny na FB – často se najde zájemce, který si s vámi seminární skupinu bude ochoten prohodit. Ke stejnému účelu pak můžete využít také Burzu seminárních skupin přímo v ISu.
Kreditová náročnost a strategie průchodu studiem
Doporučený průchod studiem je praktickou osnovou, není však nezbytné se ho vždy držet rigidně. Při studiu na naší katedře máte určitou autonomii v rozhodování, kdy jaký kurz absolvujete a do určité míry si tak můžete svou vlastní studijní osnovu sestavit sami. Některé "Áčkové" kurzy (např. PSYb1940, PSYb2620) je totiž možné absolvovat oproti doporučenému postupu i o něco dříve. To může být dobrou cestou, jak si své studium strategicky naplánovat a například si odlehčit kreditovou zátěž v pozdějších semestrech. Jen pozor na prerekvizity – pro zápis do pokročilejších kurzů je potřeba nejprve absolvovat kurzy základní, které pokročilým kurzům předchází (pro více info o možnosti dřívější registrace předmětů viz FAQ).
Je na vás, jakou strategii při plánování svého studia zvolíte, ale je dobré myslet na to, že studium na naší katedře se neřadí mezi ty nejsnazší – nepřeceňujte tedy zbytečně své síly a neberte si v jednom semestru na svá bedra příliš mnoho kreditů! Kolik kreditů je ten správný počet, abyste neriskovali zahlcení studijními povinnostmi? Orientačně je možné říct, že jeden kredit by měl odpovídat zhruba 1,5 hodinám studia týdně (včetně účasti na výuce). U většiny předmětů platí, že pokud zvolíte vhodnou taktiku pro průběžnou přípravu a skutečně tento týdenní limit účelně naplníte, zkouškové období je spíše než časem stresu prostorem pro oddech — z rozvrhu totiž zmizí přednášky a semináře a znalosti na zkoušky vám postačí pouze zrekapitulovat, protože jste je důslednou přípravou načerpali již v průběhu semestru. Zanedbáváním průběžné přípravy může naopak snadno nastat, že čas, který je nutné předmětu (obzvláště četbě povinné literatury) věnovat, o zkouškovém již nezvládnete dohnat.
Je třeba počítat s tím, že kurzy nelze srovnávat čistě jen na základě počtu kreditů – časová náročnost některých kurzů (statistika, metodologie, psychometrika) je totiž podstatně vyšší než náročnost jiných kurzů s ekvivalentním kreditovým ohodnocením! Pro utvoření lepšího obrázku o tom, jakou náročnost u jednotlivých kurzů očekávat, je proto výhodné prozkoumat podmínky splnění uvedené v předmětovém katalogu a také statistiku známek, která vám rychle napoví, jak úspěšní byli v daném předmětu vaši předchůdci. Podle toho, jak náročné "Áčkové" předměty vás v daném semestru čekají, se můžete rozhodnout, kolik "Béčkových" a "Céčkových" předmětů si k nim zapíšete a jak v průběhu studia rozložíte své síly.
Béčkové (a céčkové) kurzy
Při studiu psychologie na naší katedře máte možnost vybrat si z široké nabídky atraktivních "Béčkových kurzů" – od behaviorální ekonomie až po sociální neurovědy. Béčkové kurzy jsou na naší katedře zamýšleny primárně pro starší studenty (od 3. semestru dále), ale tradičně je o ně velký zájem napříč všemi ročníky. Proto je potřeba si kurzy vždy registrovat co možná nejdříve (např. s využitím tzv. registračních dávek – viz Jak na informační systém) a také dopředu počítat s tím, že ne vždy se vám na vybraný kurz kvůli omezené kapacitě podaří dostat (místa na některých kurzech mohou být zabrána už několik málo minut po spuštění registrace). To může být problém obzvláště v počátcích studia, kdy si kurzy registrujete jako poslední a studijně starší spolužáci (kteří mají při registracích přednost) vás tak mohou předběhnout (více o registračních vlnách viz FAQ).
Dokonce se může stát, že se vám v prvních semestrech studia žádné "Béčkové" kurzy vůbec zapsat nepodaří. Takové situace mohou být demotivující, ale není třeba zoufat. V úvodu studia máte příležitost rozšířit si obzory za hranice psychologie v "Céčkových" předmětech nebo absolvovat některé z jazykových kurzů. Pro snadné nalezení zajímavých „Céček“ si v sekci Registrace/zápis předmětů v ISu můžete rozkliknout menu Všechny fakulty a v příslušné nabídce si prohlédnout ty, které vás zaujmou. Populární jsou u nás obzvláště "Céčkové" kurzy na Filozofické fakultě, které typicky nebývají studijně příliš zatěžující, a navíc se konají v těsné geografické blízkosti FSS; skvělé ohlasy ale sklízí také např. prakticky orientované kurzy Přirodovědecké fakulty – Práce se skupinovou dynamikou, Komunikační trénink či Komunikace v konfliktních situacích.
Od druhého ročníku se následně zařadíte do výhodnější registrační vlny (díky čemuž budete mít možnost registrovat si kurzy s předstihem) a brzy si tak ušlé psychologické Béčkové kurzy vynahradíte. A pokud se vám ani tehdy z kapacitních důvodů nepodaří do vytouženého kurzu zapsat, můžete ještě zkusit požádat učitele o udělení výjimky – pokud prokážete svou motivaci, je šance, že vám ji skutečně rád udělí a do kurzu vás i přes omezenou kapacitu zapíše.
TIP: Jelikož zajímavé "Béčkové" kurzy bývají občas vypsány mimořádně nebo zcela nově a ne vždy jsou k nalezení v regulérních šablonách, vyplatí se po "skrytých" kurzech zapátrat i manuálně (např. vyhledáním všech předmětů začínajících na “PSYb“).
Jak zvládnout závěr semestru
Zkoušky
V závěru každého semestru vás čeká méně oblíbený aspekt vysokoškolského studia – zkouškové období. Na naší katedře se není třeba zkoušek obávat, neúspěchy nejsou časté a jdou na vrub spíše nevhodnému způsobu přípravy než náročnosti studijní látky jako takové. O tom, jak moc je která zkouška náročná, může leccos napovědět předmětová statistika známek; je však potřeba počítat s tím, že koncepce některých předmětů se rok od roku může mírně proměňovat a loňská úspěšnost u zkoušek tak vždy nemusí být zcela vypovídající. Také je dobré mít na paměti, že zkoušky na naší fakultě typicky netvoří plnou váhu konečného hodnocení předmětu – důraz je kladen na práci v průběhu semestru. Proto se často nestává, že by nevydařená zkouška po jinak svědomité přípravě v průběhu celého semestru vedla k tragické známce. Naopak ani excelentním výsledkem zkoušky se zanedbaná průběžná práce nedá plně vynahradit.
Jako obecný model pro dobrou přípravu na zkoušky může posloužit méně intenzivní varianta přípravy na státnice. Pokud od vyučujícího neobdržíte seznam okruhů ke zkoušce jako je tomu u státnic, můžete jako osnovu pro přípravu na zkoušku využít sylabus předmětu. Pakliže ani ze sylabu nezískáte jasnou představu o obsahu zkoušky, je dobré využít diskuse předmětu anebo přímo kontaktovat garanta.
Při přípravě je vždy také potřeba zohlednit specifický charakter daného předmětu i samotné zkoušky. Je dobré si uvědomit, do jaké míry se zkouška bude zaměřovat primárně na schopnost poznatky prakticky aplikovat a konstruktivně s nimi pracovat napříč různými kontexty, nebo jak moc se bude hodnotit spíše šíře a podrobnost nabytých teoretických znalostí. Druhý případ patří na naší katedře, obzvláště v pozdějších fázích studia, mezi ty méně časté.
Opakování předmětů
Bohužel se může stát, že se vám na zkoušce nezadaří ani na třetí pokus (nebo vám nezbyde náhradní termín na opravu) a předmět ukončíte neúspěšně. Pokud se jedná o "Áčkový" nebo "Béčkový" kurz, nezbyde vám jiná možnost, než si kurz při nejbližší možné příležitosti zopakovat (za předpokladu, že bude v budoucnu kurz znovu vypsán). U "Céčkového" kurzu máte možnost v ISu zažádat o neopakování – v takovém případě už se k neúspěšnému kurzu nebudete muset dále vracet (avšak tímto způsobem si můžete "Céčkové kurzy" zrušit pouze do maximální výše 18 kreditů). Pokud se vám stane, že budete muset některý předmět opakovat, můžete se zkusit s vyučujícím domluvit na individuálních podmínkách – pokud se vám například velmi vydařila seminární práce a neuspěli jste pouze u zkoušky, v jistých případech vám vyučující může vyjít vstříc a seminárku z minulého roku/semestru vám může uznat.
Práce s literaturou
V řadě kurzů se setkáte s velkým množstvím povinné literatury, kterou budete mít za úkol prostudovat. To může být v počátcích studia trochu šok a na první pohled vám možná bude dokonce připadat, že všechno přelouskat je nad vaše síly. Nezoufejte! Stačí si uvědomit, že odborná literatura není beletrie a jako takovou ji tedy nemusíte číst vždy kompletně – lineárně od začátku až do konce. Během studia pravděpodobně narazíte i na oblasti psychologie, které vás mohou bavit méně než jiné. Není účelné, abyste se dlouhé hodiny trápili nad důkladným pročítáním pro vás nezajímavých textů; cílem je získat o látce přehled a porozumět jí. Proto zpravidla postačí zadanou literaturu prolétnout jen zběžně, vynechat přitom nudné detaily, a naopak identifikovat klíčové informace a ty pochopit!
Více než načítání literatury do nejmenších podrobností je důležité to, abyste ji četli průběžně. Obrátit se k literatuře teprve až ve chvíli, kdy se blíží začátek zkouškového zpravidla znamená, že už nemusíte zvládnout přečíst vše, co je ke zkoušce potřeba. V mnohých případech je navíc přehled získaný čtením potřebný (nebo minimálně velmi užitečný) ještě v průběhu výuky. Bez něj si totiž z hodin neodnesete potřebné znalosti, protože vám může chybět orientace v probírané látce a sdělení z přednášky si nebudete moci provázat s informacemi z literatury.
Ideálně byste nad předmětem měli každý týden strávit tolik času, kolik odpovídá počtu kreditů daného předmětu (viz kreditová náročnost). U pětikreditového předmětu s dvouhodinovou přednáškou vám tedy na četbu literatury zpravidla zbývají (zhruba) tři hodiny. Pokud u literatury trávíte konzistentně více času než odpovídá kreditové náročnosti daného předmětu a cítíte se zahlceni, může jít o znamení, že ji zbytečně pročítáte příliš důkladně, nejste příliš efektivní, a nebo že je nálož literatury neúměrná kreditové zátěži předmětu. Pokud máte podezření, že jde o poslední možnost, zkuste sdílet tuto zkušenost se svými spolužáky (třeba v diskusním fóru pro daný předmět). Občas se může stát, že garant nebo vyučující předmětu „přestřelí” a zadá literatury nadmíru — pak je na místě je na to upozornit.
Pro pozdější přípravu na zkoušku se také určitě vyplatí dělat si rovnou při čtení poznámky a komentáře, napsat si pro sebe krátké shrnutí přečteného textu, anebo si důležité pasáže alespoň zvýrazňovat.
Něco navíc
Erasmus
Skvělou možností, jak si při studiu rozšířit obzory, je vycestovat na Erasmus. Důležité informace o výběrovém řízení a aktuální seznam všech partnerských univerzit, na kterých můžete nasbírat cenné zkušenosti, naleznete na stránkách katedry. Pro další informace se můžete obrátit také na Mgr. Michala Čevelíčka, Ph.D., který na naší katedře Erasmové pobyty koordinuje.
Pro výjezd do zahraničí se jako nejvhodnější obecně doporučuje druhý ročník. Při plánování výjezdu je také dobré mít na paměti, že to v mnoha případech znamená prodloužení vašeho studia. Kurzy na zahraničních univerzitách se totiž zpravidla liší od povinných kurzů, které je potřeba absolvovat u nás – "Áčkové" kurzy se ve většině případů nedají nahradit. V některých případech (zejména v kontextu online výuky) však mohou být vyučující otevřeni vyjednání individuálních podmínek – po domluvě a stanovení náhradního plnění tak například můžete absolvovat kurz i ze zahraničí.
Také pamatujte na to, že ačkoliv se o Erasmu na obecné rovině šíří mnoho různých ohlasů a referencí, není Erasmus jako Erasmus a z každé zahraniční univerzity si můžete odnést výrazně odlišný zážitek. Při vybírání cílové destinace je proto vhodné pečlivě zmapovat, co studium v dané zemi a na dané univerzitě obnáší. Prostudujte webové stránky univerzity; zjistěte si sylaby kurzů, které byste chtěli v zahraničí absolvovat (pokud nejsou na stránkách dostupné, neváhejte se obrátit na studijní oddělení dané zahraniční fakulty); oslovte studenty z naší katedry, kteří byli na dané univerzitě na Erasmu před vámi a seznamte se s jejich názory a zkušenostmi. Shromážděním relevantních informací snadno předejdete případnému zklamání či překvapení, že Erasmus na vybrané univerzitě neodpovídá vašemu očekávání.
Nakonec zbývá ještě dodat, že vycestovat na studijní pobyt je možné i skrze jiné programy než je Erasmus+ – ty společně s veškerými informacemi naleznete na stránkách Centra zahraniční spolupráce. Také není od věci sledovat e-mailovou schránku, kam čas od času dorazí aktuální nabídky z Oddělení zahraničních vztahů FSS.
Stipendia
Neopomenutelnou součástí studia na FSS je udílení stipendií talentovaným studentům. Na stipendium lze dosáhnout díky vynikajícím studijním výsledkům (tj. výborný průměr známek maximálně do 1,4 za prvních 5 semestrů), odborným a publikačním aktivitám nebo díky excelentní bakalářské práci. Přehled všech stipendijních programů na naší fakultě naleznete na webových stránkách či v ISu. Kromě fakulty pak studenty pravidelně odměňuje také univerzita; jak dosáhnout na některé z univerzitních stipendií se dozvíte zde. A pokud nejste z Brna a nemáte za sebou žádné jiné bakalářské studium, nezapomeňte si každý semestr v ISu zažádat o ubytovací stipendium!